Prezident Klaus má pravdu. Je třeba udělat všechno pro to, aby ústava ve své stávající podobě nebyla přijata.
Navrhovaná Ústava Evropské unie není skutečnou ústavou, ale objemnou, špatně organizovanou, jazykově nepřesnou a nesrozumitelnou sbírkou nařízení, s mnohými dodatky, které nemají v dokumentu státoprávního uspořádání vůbec co dělat. Formální přijetí této ústavy by znamenalo právní kapitulaci a úplnou ztrátu státní suverenity. Nejhorší na ústavě přitom není to, co její návrh obsahuje, ale hlavně to, co v něm chybí.
I když je často možné s prezidentem Klausem nesouhlasit, v případě jeho hodnocení Evropské ústavy je mu třeba dát jednoznačně a na sto procent za pravdu. Urážlivé reakce proponentů evropské ústavy na adresu Klausova nedávno zveřejněného desatera jsou jen projevem nejistoty a obav. Není proto divu, že některé evropské vlády se schválením Evropské ústavy tak pospíchají.
O co vlastně Klaus usiluje? O intenzivní veřejnou diskusi a podrobné vyhodnocení navrhované ústavy. Občané by mu měli děkovat, že metodicky, věcně a přesně ukazuje na důsledky jejího případného přijetí, jež by vedlo k tomu, že kulturní tradice, společenské vymoženosti a hospodářské kapacity jednotlivých členských států by byly trvale podřízeny kontrole kolosální bruselské byrokracie.
Zastavme se však především u toho, co v ústavě chybí a co lze považovat za skandální nedostatek. Evropská unie byla a je svojí podstatou hospodářským uskupením. Význam a výlučné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
