Počet lidí bez práce je v Německu nejvyšší od nástupu Hitlera k moci. Změna sociálního systému, tzv. Hartz IV, zklamala, a země tak stojí před druhým kolem reforem.
Pojmy Hartz IV a Nezaměstnanecká podpora II jsou synonyma pro zatím nejzávažnější reformu sociálního systému v Německu, která vstoupila v platnost od 1. ledna 2005. Co se změnilo? Především se snížila dosud vyplácená tzv. pomoc v nezaměstnanosti na úroveň sociálních dávek – všichni po roce nebo dvou nezaměstnanosti pobírají stejné měsíční sociální minimum. Cílem bylo donutit dlouhodobě nezaměstnané pracovat. Hrozí však, že reforma úspěšná nebude.
Hartzova reforma
V Německu od Nového roku platí povinnost přijmout jakoukoli nabídnutou práci bez ohledu na kvalifikaci, pod hrozbou krácení dávek. Byla zrušena hranice 16 hodin týdně, po jejímž překročení ztratil člověk dávky v nezaměstnanosti. Dnes příjemce nezaměstnanecké podpory může pracovat neomezeně dlouhou dobu, ale smí si z měsíční výplaty 400 eur nechat jen patnáct procent (pak v dalším rozmezí výplaty 30 procent a pak opět jen 15 procent). Zbytek musí odevzdat státu. Nově jsou zavedeny takzvané jedno až dvoueurové práce. To znamená, že lidé, kteří pracují 30 hodin týdně nejvýše po jeden rok ve veřejně prospěšných podnicích, například v domovech důchodců, charitativních organizacích, při uklízení ulic a v zaměstnáních od okresních a městských úřadů. Výplatu si smějí ponechat celou, aniž ztratí nárok na dávky.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
