Tři muži v Berlíně
Summity evropských potentátů nabývají na tematickém záběru, počtu účastníků a hodinách okolo stolu, jejich základní charakteristika se ale nemění: až na výjimky nepřinesou nic konkrétního, natož pak vzrušujícího. Také až se tento týden sejdou Gerhard Schröder, Jacques Chirac a Tony Blair, nelze bezprostředně očekávat o mnoho víc než prohlášení typu, že je potřeba posílit konkurenceschopnost evropské ekonomiky, pokročit v debatě o ústavě EU a čelit hrozbě mezinárodního terorismu. Přesto stojí nadcházející berlínské dostaveníčko za pozornost. Je možné, že 18. únor bude v dějepisných učebnicích jednou zapsán jako den, kdy francouzsko-německý integrační motor nahradila „velká trojka“.

Summity evropských potentátů nabývají na tematickém záběru, počtu účastníků a hodinách okolo stolu, jejich základní charakteristika se ale nemění: až na výjimky nepřinesou nic konkrétního, natož pak vzrušujícího. Také až se tento týden sejdou Gerhard Schröder, Jacques Chirac a Tony Blair, nelze bezprostředně očekávat o mnoho víc než prohlášení typu, že je potřeba posílit konkurenceschopnost evropské ekonomiky, pokročit v debatě o ústavě EU a čelit hrozbě mezinárodního terorismu. Přesto stojí nadcházející berlínské dostaveníčko za pozornost. Je možné, že 18. únor bude v dějepisných učebnicích jednou zapsán jako den, kdy francouzsko-německý integrační motor nahradila „velká trojka“.
Dýmka míru


Kromě tří lídrů se do Berlína vypraví pět šest ministrů za každou ze tří zemí. Vedle naznačených témat by se měly probírat i takové „detaily“ jako stav školství v Evropě, financování internetové ekonomiky z rozpočtu EU, imigrace na kontinent či možné zrušení zbrojního embarga Unie vůči Číně. Summit by měl namísto obvyklých dvou hodin trvat celé odpoledne až do pozdního večera.
Už na sklonku minulého roku, jak se irácká rána zacelovala, oživily Francie, Německo a Británie vzájemnou spolupráci. Jejich ministři zahraničí přiměli společným dílem íránský režim k tomu, aby pustil do země zbrojní inspektory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Chirac, Blair a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.









