Divadla jsou mimo
„Kraje dostaly hned po svém vzniku do vínku důležité úkoly,“ píše H. Čápová v článku Do krajů míří peníze (Respekt č. 49/2004). Pokud jde o zřizování divadel, jak naznačuje v další větě, mýlí se stoprocentně. Platilo to pouze o krajích socialistických, zaniknuvších před 14 lety. Od té doby zdrcující většina divadel „spadla“ na obce a už jim zůstala. (Existuje jenom několik výjimek, např. Národní divadlo nebo Státní opera v Praze, které zřizuje MK ČR.) Kdyby byla alespoň divadla v krajských městech zřizována dnešními kraji, jejichž obyvatelstvu beztak slouží, těžko by došlo například k takové ostudě a skandálu, že Karlovy Vary jako jediné krajské město u nás stálé divadlo zrušily. Ke kýženému vícezdrojovému financování, běžnému například v Německu, jsme se zatím moc nepřiblížili.
Hlavní problém spočívá v tom, že v některých obcích, především v Praze, kde jde o nejvíc divadel a největší částky, nejsou zastupitelé schopni (nebo ochotni) rozlišovat mezi podporou produkcí komerčního charakteru (bulvár) a divadel usilujících o seriózní či experimentální umění. Výsledkem je nerovná soutěž mezi několika subjekty, které produkují srovnatelné „zboží“ (např. Divadlo na Vinohradech a Divadlo na Fidlovačce), přičemž jeden je ročně vysoce dotován (70 mil. Kč) a druhý nikoli; na skutečně náročné a ambiciózní projekty se pak už dostanou v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
