Budou v roce 2007 v internetových vyhledavačích dosažitelnější texty z legendárního deníku The New York Times, nebo zápisky z amatérských internetových zápisníků (weblogů)? Tato otázka se před dvěma lety stala jádrem sporu mezi šéfem digitální sekce The New York Times Martinem Nisenholtzem a internetovým guru Davem Winerem. Pokud budou ve výsledcích vyhledavače Google výše weblogy, Nisenholtz prohraje. Budoucnost však může být ještě drsnější, vzkazuje nyní Matt Thompson z uznávané žurnalistické školy Poynter Institute a jeho bývalý kolega Robin Sloan. Ve své kontroverzní prezentaci totiž ukázali svět v roce 2014, v němž nebudou Timesy na internetu dokonce vůbec.
Za deset let budou prý lidé mít přístup k ohromujícímu i ochromujícímu množství zpráv a sami se budou podílet na jejich tvorbě. Každá informace, kterou vypustí, se okamžitě automaticky zanalyzuje a využije. Algoritmus bude pro každého šít na míru vlastní zpravodajství postavené na větách z novinových článků z cizích zpravodajských serverů a informací, jež posbírá od samotných uživatelů. Každý dostane neomezeně prostoru, bude moci velmi snadno zveřejňovat všechny typy dat, ale obětuje za to kus své svobody. Googlezon, mamutí společnost, která opanuje internet, o něm bude vědět všechno. Bude znát jeho politickou orientaci, přátele, zájmy či jakou mají barvu tkaničky u jeho bot. Podle těchto znalostí dostane přísun zpráv, které by ho měly zajímat.
The New York Times se pak pustí do závěrečné bitvy. Obrátí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu