U více osobností se můžeme setkat s přídomkem „vojevůdce, jenž nebyl nikdy poražen v bitvě“. I když tuto charakteristiku nelze přisoudit jedinému člověku, kandidátů zase není tolik, aby tvořili zástupy. Vedle nám známého Jana Žižky k nim patří i admirál Horatio Nelson, zachránce Británie před Napoleonem, narozený 29. září 1758.
K námořnictvu Nelson vstoupil už ve 12 letech a během osmi let to dotáhl na kapitána. Když Španělsko a Francie uzavřely spojenectví, aby podpořily tehdy povstavší britské kolonie v Severní Americe, Nelson působil v Karibiku a již v roce 1781 se úspěšně podílel na útoku proti španělské pevnosti San Juan v Nikaragui. Postupem času se stal uznávaným britským velitelem na západní polokouli. K méně černobílým kapitolám tohoto údobí jeho života patřil rok 1784, kdy byl – rok poté, co Británie uznala nezávislost USA – pověřen prosazením Zákona o plavbě. Tento zákon stanovil, že britské zboží mohou dopravovat pouze britské lodě. V praxi to znamenalo, že zboží z korunních kolonií v Karibiku bylo britské, ale lodě, které ho dopravovaly do čerstvě nezávislých USA, byly náhle „cizácké“. Nelson takto polapil čtyři americké lodě u ostrova Nevis.
Jeho nejslavnější éra přišla deset let poté, až po roce 1793, kdy porevoluční Francie začala s ambiciózní expanzí a Británie se cítila v ohrožení. Nelson se zapojil do britské blokády kontinentu a do bojů…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
