V Dánsku se celé léto zuřivě diskutovalo, zda má kodaňskému Muzeu dělnického hnutí i nadále vévodit třímetrová socha V. I. Lenina. Kde se tu vzala? Skulpturu věnoval Sovětský svaz roku 1985 tzv. Rudé lidové vysoké škole u městečka Horsholm, již zřizoval komunisticky zbarvený odborový svaz námořníků. V roce 1996 odboráři školu prodali a Lenin putoval jako dar do Muzea práce. Zpočátku vítal návštěvníky přímo u hlavního vchodu, po letošní rozsáhlé přestavbě se přestěhoval na méně prestižní místo v zadním dvoře. I tak ale jeho přítomnost vyprovokovala dvacet čelních sociálnědemokratických politiků, t. č. v opozici, k sepsání otevřeného dopisu správní radě muzea, v němž žádali odstranění sochy. Jejich hlavní argument zněl kuriózně: Lenin prý „zradil ideu demokratického socialismu“.
Právě za tuto formulaci to sociální demokraté schytali od historiků a komentátorů. Lenin totiž demokratický socialismus nezradil a ani zradit nemohl, neboť od prvopočátku prosazoval uskutečnění revoluce všemi, jen ne demokratickými prostředky. Ve sporu se nanovo rozhořela rivalita mezi komunisty a sociálními demokraty. Z oficiální reakce Komunistické strany Dánska, která od roku 1979 nebyla zvolena do parlamentu a skomírá na úbytě, odvěká averze k sociální demokracii přímo čiší. „Lenin nehlasoval pro válku v roce 1914, nespolupracoval s nacisty, nezavlekl zemi do NATO a EU ani do imperialistických válek…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
