0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura5. 7. 20044 minuty

Kde se husy učí štípat

„Strážnický skanzen? To je ideální místo. Během festivalu se tam můžeš od pátku do neděle usadit a naprosto to člověka naplní,“ poznamenal nakladatel a hudebník Jiří Plocek na okraj letošního, 59. ročníku Mezinárodního folkloristického festivalu ve Strážnici.

Skanzen, stejně jako prozíravá instituce ombudsmana, k nám dorazil ze severu Evropy, ze Skandinávie. Myšlenka muzea v přírodě pod širým nebem, shromažďujícího lidové stavby, obydlí a zařízení, vznikla ve Stockholmu. „Skansen“ je pomístní název pro kopec, na kterém byl v roce 1891 otevřen park a muzeum lidových staveb. Ta idea se mohla zdát v době svého vzniku nepotřebná a komická. Koncem devatenáctého století bylo lidové kultury, natož lidových staveb tolik, že nebylo třeba génius lidu nikterak chránit. Doba však ukázala, že to byl jasnozřivý čin.

Od začátku 20. století se datují první snahy o vybudování muzea v přírodě na jihovýchodě Moravy. Lokalita se hledala na Hradišťsku, dokonce pod brněnským hradem Veveří. Až koncem 60. let minulého století získali národopisci Václav Frolec, Josef Tomeš a Josef Jančář podporu tehdejšího ředitele Ústavu lidové kultury ve Strážnici, primáše Vítězslava Volavého. V roce 1973 se začal modelovat rovinatý terén na lukách vedle Baťova kanálu. Vytvářely se kopce pro vysázení vinohradů kolem vinohradnického areálu s tradičními vinařskými „búdami“. Navážky naznačovaly původní prostředí Moravských Kopanic, Luhačovického Zálesí a Horňácka.…

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc