Ten, kdo před týdnem četl německé novinové zpravodajství o eurovolbách a porovnával je s českým, se musel divit. Německá média zásadně vycházela z kontextu evropského, nikoli domácího, takže jim nevládly zprávy typu, že Bobošíková pomocí preferenčních hlasů převálcovala Železného. Nicméně i tak bylo nad slunce jasné, že také v Německu – podobně jako ve většině zemí EU včetně Francie, Británie či Itálie – dostaly vládní strany co proto. Je tu ovšem jeden značný rozdíl. Zatímco v jiných státech EU posílily nové euroskeptické, radikální či obecně obskurní formace, v Německu se souboj odehrával mezi starými známými na dávno vykolíkovaném hřišti. Přesto je výsledek u našeho největšího souseda a zároveň tahouna EU zajímavý. Ve zkratce: zcela propadli vládnoucí sociální demokraté (SPD), skoro na svém zůstala konzervativní opozice (CDU/CSU), silně posílili Zelení a liberálové (FDP) a do Evropského parlamentu se opět dostali postkomunisté (PDS). I ti sice patří mezi zmíněné radikály, ale ve Štrasburku budou nadále zasedat v již etablované frakci Sjednocená levice – což v případě Grebeníčkovy KSČM ještě není jisté, neboť tento evropský, byť krajně levicový klub neuznává stalinisty.
Evropa cvoků a skeptiků
Euroskeptici na pochodu, Euroskeptici vyhrávají – tak zněly titulky v předních německých listech, jako je Der Spiegel či Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
