Na každou řádku od Franze Kafky dnes připadá několik stránek komentářů. Málokterý život je tak zmapován, málokteré myšlení tak propátráno. Ukazuje se však, že jde o téma prakticky nevyčerpatelné, a dokonce čím dál poutavější – spojitost čehokoli s Kafkou nabízí nevšední perspektivy. Německý herec, režisér a filmový kritik Hanns Zischler se vydal S Kafkou do kina. Před čtenářem vyvstává zvláštní soubor filmů, které na Kafku silně zapůsobily (např. Bílá otrokyně nebo Lovkyně srdcí), i když vlastní citové dojetí z kinematografických mystérií popisoval s jemnou ironií. Vida, jak se první filmy jevily inteligentnímu a citlivému člověku své doby.
•••
Francouzský historik Alain Corbin se specializuje na utváření moderní společnosti v 18. a 19. století. Ve studii Narcis a Miasma sleduje proměny lidského vztahu k čichovým vjemům, které souvisely s novými trendy zdravovědy, ale také estetiky, morálky a politiky. Pachy se podle něj staly výraznými znaky sociálního rozvrstvení, když se před nimi začaly zámožné elity bránit užíváním drahých parfémů a budováním nákladných hygienických zařízení, zatímco široké veřejnosti nezbývalo než nadále smrdět. S postupující urbanizací a industrializací se tak křesťanská úcta k chudobě měnila ve fyzický odpor a štítivé pohrdání, což ve svých důsledcích přispělo k prohloubení sociálních rozporů a rozkladu tradičního řádu. Stejně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
