Votevřeném dopise (Respekt č. 16/2004) uvedl senátor Mejstřík tři důvody, proč se většina jeho kolegů rozhodla hlasovat proti zákonu, podle nějž se Edvard Beneš zasloužil o stát. Důvod první: není možné uzákonit výklad historie. Důvod druhý: přijetím zákona by byl devalvován podobný zákon z roku 1930 (kdy to patrně možné bylo). Důvod třetí: zákon navrhují a podporují komunisté, což je nestoudné, neboť komunisté měli až do roku 1989 pro demokraty Benešova typu jen sprosté urážky a kriminály. Ačkoli Martin Mejstřík věnuje většinu dopisu důvodu třetímu, jediným opravdovým argumentem je důvod první.
Bez Moskvy to nepůjde
Ostatně i prezident republiky vyjádřil v tomto ohledu jisté pochybnosti a projevil alespoň tolik soudnosti, že „zákon“ nepodepsal; nebyl však zároveň natolik důsledný, aby jej vetoval. (Jen šest slov – a donutí hlavu státu tančit mezi vejci.) Zákon má být zákazem nebo příkazem, přičemž musí být zajištěn postih těch, kdo jej nedodržují, aby samotný pojem zákona nebyl zcela vyprázdněn. Jak se mám ale zachovat, abych porušil zákon „Edvard Beneš se zasloužil o stát“? K hlasování proti takovémuto „zákonu“ úplně stačí zjištění, že se vůbec nejedná o zákon.
Senátoru Mejstříkovi je to však zjevně málo, a proto se pouští do historizujících úvah. V jeho dopise…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
