Návrat do Šloufových časů

Je to zvláštní paradox: všichni tvrdí, že jim leží na srdci účinnější boj proti korupci, ale nikdo není ochoten pro to nic udělat. Řeč je o českých poslancích a zákonu o veřejných zakázkách, jenž vstoupí v platnost už příští týden. Norma, o jejíž potřebě se mluví roky, prošla loni v říjnu až na šestý pokus a je podmínkou k čerpání dotací z evropských fondů, měla být především jasně protikorupční. Jak to ale vypadá, pravý opak je pravdou.

Pozor, důvěrné

Nový zákon na první pohled řadu věcí zpřísňuje. Snižuje například hranici, od níž je nutné vypsat veřejné výběrové řízení, na dva miliony korun. Dosud to bylo při pěti až 20 milionech podle typu zakázky. Zákon dále definuje dozor nad zadáváním zakázek a omezuje výjimky, kdy nemusela být vyhlášena veřejná soutěž.

Věc má ovšem háček. Zákon se až příliš často ohání pojmy jako obchodní tajemství, jsou v něm vysoké poplatky pro ty, kdo chtějí podezřelé rozhodnutí úředníků napadnout – každý kritik musí zaplatit 30 tisíc a složit kauci ve výši jednoho procenta z ceny zakázky – a zároveň nabízí jen velice omezenou kontrolu celého výběrového řízení. „Co se týče omezování korupce, je to krok zpět,“ říká člen kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu Josef Pohl.

Logika věci říká, že když se rozdělují veřejné peníze, vše kolem nich – tedy například co firmy za dané peníze nabízejí a proč vyhrály – by…