„Nemám rád, když jdu na pódium a davy mě oslavují. Nejhorším zločinem je předstírat, že mě to baví. Někdy cítím, jako bych měl předtím zmáčknout píchačky. Není fér, abych v tom pokračoval, když se mi to nelíbí,“ napsal před deseti lety, 5. dubna 1994, na kus papíru zpěvák a kytarista americké kapely Nirvana Kurt Cobain. Chvíli poté si přiložil k hlavě brokovnici a zmáčkl spoušť.
V době smrti bylo Cobainovi 27 let: Nirvana stála na vrcholu popularity a on sám byl idolem milionů teenagerů po celém světě. Mladí diváci hudebního kanálu MTV hltali nejen jeho písně, ale také si – jak to odkoukali z klipů a fotografií kapely – odbarvovali vlasy a oblékali odrbané džíny s dírami na kolenou, levná trička s potisky a dřevorubecké košile. Líbil se jim Cobainův umanutý negativismus a trpkost, jež ostře kontrastovaly s tehdejším navoněným popem. Obsah textů Nirvany a její drsný styl grunge (zvukomalebný termín, který měl vystihnout zvuk ostrých rifů elektrické kytary) leckdo prohlašoval rovnou za výpověď celé generace: nosila se deprese a zoufalství z rozervaných mezilidských vztahů a světa plného překážek, jaký by snad bylo lepší předčasně opustit.
Kurt Cobain se narodil v malém dřevařském městě Aberdeen na severozápadě Ameriky. Když mu bylo devět, jeho rodina se rozpadla. Chvíli pendloval mezi rozvedenými rodiči a příbuznými, než ho v sedmnácti matka vyhodila na ulici a on…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
