V pátek ostravská Union Banka, ústav s 200 tisíci klienty a s vklady kolem 17 miliard, zavřela pobočky. Rovnou můžeme dodat: definitivně. Centrální banka ihned zahájila řízení o odebrání licence a formálně dala Union Bance do příštího pondělí čas na záchranu. Jenže vláda tímto zachráncem být nechce a majitelé z italské finanční skupiny Invesmart očividně také ne. I kdyby si to Italové rozmysleli a nasypali do rezerv banky chybějící čtyři miliardy korun (teď už spíš víc), je pozdě. Jméno Union má od pátku špatný zvuk. Kdo by nechával peníze v ústavu, který na den musel zavřít a prosil o státní pomoc?
Pro klienty Union Banky je to nepříjemná patálie, nicméně vklady mají pojištěné (do výše 790 tisíc). Víc je není třeba litovat, varovných znamení bylo dost. Na prvním místě to byl samotný fakt, že o Union Banku se původně ucházely známé finanční domy jako Raiffeisen nebo BNP Paribas, ale po bližším seznámení s účty ztratily zájem, takže zbyl jen nepříliš známý Invesmart. Další zpráva přišla v říjnu: centrální banka odmítala Italy do “Unionky” vpustit, dokud nedoloží původ svých peněz. Do toho neustále prosakovaly zvěsti, že banka vyjednává o státní pomoci. Kdo chtěl varování slyšet, dostal ho.
Dosud jsme byli zvyklí, že krach rovná se tunel. I to je v případě Union Banky možné, ale nikoli nutně. Od poloviny 90. let ji táhly ke dnu úvěry severomoravských podniků; Italové o nich věděli a spoléhali na pomoc české vlády. To jim nelze vyčítat – ale k…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
