Snědí divoši pod nebesy
Minulý čtvrtek byla v Muzeu romské kultury v Brně otevřena výstava Kočování po obrazech – Romové ve výtvarném umění 17.–20. století. Nejde o přehlídku prací romských výtvarníků, ale o pohled opačný: rozsahem nevelká expozice mapuje, jak byli Romové po staletí zobrazováni bílými malíři. Kromě uměleckého zážitku má tak tato přehlídka ještě jeden důležitý smysl: na vlastní oči můžeme spatřit, jak hluboko do minulosti sahají stereotypy, s nimiž majorita na Romy pohlíží dodnes.
Minulý čtvrtek byla v Muzeu romské kultury v Brně otevřena výstava Kočování po obrazech – Romové ve výtvarném umění 17.–20. století. Nejde o přehlídku prací romských výtvarníků, ale o pohled opačný: rozsahem nevelká expozice mapuje, jak byli Romové po staletí zobrazováni bílými malíři. Kromě uměleckého zážitku má tak tato přehlídka ještě jeden důležitý smysl: na vlastní oči můžeme spatřit, jak hluboko do minulosti sahají stereotypy, s nimiž majorita na Romy pohlíží dodnes.
Snědí Moravané
Kurátorský tým pod vedením Jitky Sedlářové při přípravě prošel obrovské množství výtvarných děl uložených v depozitářích, a nakonec pro výstavu vybral práce třiatřiceti různých umělců od barokních malířů až po neoexpresionisty. Vedle Vlámů, Němců a Rakušanů jsou nejvýrazněji zastoupeni čeští výtvarníci. Přesněji řečeno moravští, protože právě na Moravě se Romové díky vstřícnější atmosféře začali usazovat dříve než v českých zemích a dříve se tak stávali objektem místních malířů.
Už koncem 17. století povolal hrabě Kounic na své uherskobrodské panství rodinu romského kováře Štěpána Daniela – pod podmínkou, že se maximálně přizpůsobí místním poměrům oděvem a řečí. Po Danielovi přišli další Romové a jejich sžití se s moravskou kulturou bylo natolik důsledné, že dokonce přijímali za své i místní kroje. Nebýt názvů obrazů, laik by často na plátně nepoznal, že selky a šohajové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
