Reklama
Editorial
Editorial Zahraničí
Z minulého týdne Odradit bych se nenechal Čtyři měsíce rozvratu Jeden den v Babylonu Kmotr nás rozkmotřil Tonoucí SPD se chytá iráckého stébla Francněmecko Domov
Svět kolem Připomeňme si Proč zemřel František Stojkovič Trvalo to rok a půl a musela rozhodnout až vláda. Její verdikt se přitom netýká jen jedné neobjasněné smrti v heřmanickém vězení. Na právo prozkoumat zdravotní dokumentaci svých blízkých, kteří náhle či za podivných okolností zemřeli, čeká v republice mnohem víc lidí. „S lítostí vám oznamujeme, že váš syn náhle zemřel. Příčina smrti bude zjištěna soudní pitvou,“ stálo v telegramu, který před rokem a půl přišel manželům Stojkovičovým z heřmanické věznice. Nechápali, co se stalo. Syn byl naprosto zdravý. Do konce tříletého trestu za krádeže mu zbývalo jen několik týdnů a při poslední návštěvě pár dní před smrtí ho matka zastihla v dobré náladě. Sebevraždu proto považovali za vyloučenou. „Po telefonu žádné informace neposkytujeme,“ odbyla je věznice, když se chtěli dozvědět víc. Podruhé pak člověk na druhém konci drátu rovnou zavěsil. K řediteli věznice se rodiče nedostali ani při osobní návštěvě. To už znali slova úmrtního listu, podle něhož František Stojkovič zemřel vinou ovlivnění organismu neznámou látkou. Odpověď na rojící se otázky chtěli zoufalí rodiče hledat v synově zdravotní dokumentaci. Ale tu jim věznice odmítla vydat: její ředitel se zaštítil stanoviskem ministerstva zdravotnictví, podle kterého by k vydání dokumentace musel mít pacientův předběžný souhlas. A vězeň žádnou takovou plnou moc nezanechal. Jindřichovice chtějí svobodu Bolševici v záloze Hitlerovu válku, prosím Kdo se bojí Yekty Uzunoglu Dopisy
Dopisy Minulý týden
Minulý týden Scéna
Scéna Kultura
Mimochodem Rusko míří k tomu, aby nás spolklo Svět podle Reggia Noční můra z Angoly Tabák do reality nepatří Na asfaltu roste květ Diskuse
Jackson jako Gandalf Civilizace
Nepobuřuj a nepodvracej Kaleidoskop Asijští tygři letí do vesmíru Rozhovory
Vůbec si nevšiml, že se režim změnil Téma
Tajemství šifry D47 Za předraženým a korupčním projektem stavby dálnice D47 stojí bývalý premiér Miloš Zeman. Svědčí o tom dokumenty, které má Respekt k dispozici. Ještě loni v březnu totiž s obchodem nesouhlasil ani tehdejší ministr dopravy Jaromír Schling. „Stát by měl přistoupit na poněkud jinou koncepci smlouvy. A měl by znovu prověřit finanční model,“ napsal tehdy Schling Zemanovi. „Nesouhlas, odevzdat úřadu vlády,“ poznamenal 12. dubna na okraj dopisu Zeman. Tato poznámka definitivně odstartovala neprůhlednou, možná až dvousetmiliardovou zakázku pro byznysmeny vyšetřované v Rusku kvůli praní špinavých peněz. Kabinet smlouvu o týden později schválil a v červnu se podepisovalo. Tajné podmínky kontraktu jsou mezi zasvěcenci – včetně představitelů Evropské unie – od počátku kritizovány jako křiklavě nevýhodné pro český stát. Zřejmě proto je Zeman celou dobu nedovolil zveřejnit – a v jeho politice pokračuje i nová administrativa. Ekonomika
Třikrát na okraj Ve víru hráčské vášně Taková malá diskrepance Kdo neodjel, volil komunisty Komentáře
Umělec u moci Senátoři mají rozum Homogenní muž Dobrý den pro celou zemi Ve hvězdách Pozor, láme se chleba Kdy vypukne válka proti Iráku? Tak se již dlouho ptají miliardy občanů celé planety i analytici v médiích. Lze říci, že tento týden to patrně nebude, ale přijdou významné a možná rozhodující události. V pondělí předloží zbrojní inspektoři OSN svou zprávu o Saddámově arzenálu zbraní hromadného ničení. Nevyhnutelný důvod k válce z ní však asi nevyplyne. V úterý přednese George W. Bush tradiční Poselství o stavu Unie. Válku proti Iráku v ní zřejmě nevyhlásí, ale k věci se vyjádří zcela nepochybně. A ve středu bude Rada bezpečnosti OSN jednat o zmíněné zprávě svých inspektorů a dalším postupu. Přijme novou rezoluci, která výslovně schválí válku? (Dosavadní rezoluce č. 1441 jen umožňuje takový výklad.) USA a Velká Británie by se bez ní obešly, rezoluci by si však přály mnohé evropské státy včetně Česka a rovněž Rusko s Čínou disponující právem veta v Radě. Nebo Rada vše nechá tak, jak je – na bedrech Američanů? Rozložení sil odpovídá spíše druhá možnost, ale nechme se překvapit. To vše se odehrává v situaci, kdy se rýsuje mnohem reálnější hrozba – jaderný program Severní Koreje. Vyhledávání
Výsledky vyhledávání
Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.