Reklama
Předplatit
Respekt
komentáře
agenda
kontext
rozhovory
podcasty
Vyhledávání
2003/5 • RESPEKT 5/2003
Archiv
Koupit předplatné
Předplatit
Přihlásit
2003/5
5/2003, 26. 1. – 2. 2. 2003
Koupit vydání
Vydání
19.–26. 1. 2003
Vydání
2.–9. 2. 2003
Editorial
Editorial
Tomáš Němeček
Zahraničí
Z minulého týdne
Respekt
Odradit bych se nenechal
Marek Švehla
Čtyři měsíce rozvratu
Ondřej Kovařík
Jeden den v Babylonu
Teodor Marjanovič
Kmotr nás rozkmotřil
Nataša Dudinská
Tonoucí SPD se chytá iráckého stébla
Barbara Tóth
Francněmecko
Kateřina Šafaříková
Domov
Svět kolem
Respekt
Připomeňme si
Hana Čápová
Proč zemřel František Stojkovič
Hana Čápová
Trvalo to rok a půl a musela rozhodnout až vláda. Její verdikt se přitom netýká jen jedné neobjasněné smrti v heřmanickém vězení. Na právo prozkoumat zdravotní dokumentaci svých blízkých, kteří náhle či za podivných okolností zemřeli, čeká v republice mnohem víc lidí. „S lítostí vám oznamujeme, že váš syn náhle zemřel. Příčina smrti bude zjištěna soudní pitvou,“ stálo v telegramu, který před rokem a půl přišel manželům Stojkovičovým z heřmanické věznice. Nechápali, co se stalo. Syn byl naprosto zdravý. Do konce tříletého trestu za krádeže mu zbývalo jen několik týdnů a při poslední návštěvě pár dní před smrtí ho matka zastihla v dobré náladě. Sebevraždu proto považovali za vyloučenou. „Po telefonu žádné informace neposkytujeme,“ odbyla je věznice, když se chtěli dozvědět víc. Podruhé pak člověk na druhém konci drátu rovnou zavěsil. K řediteli věznice se rodiče nedostali ani při osobní návštěvě. To už znali slova úmrtního listu, podle něhož František Stojkovič zemřel vinou ovlivnění organismu neznámou látkou. Odpověď na rojící se otázky chtěli zoufalí rodiče hledat v synově zdravotní dokumentaci. Ale tu jim věznice odmítla vydat: její ředitel se zaštítil stanoviskem ministerstva zdravotnictví, podle kterého by k vydání dokumentace musel mít pacientův předběžný souhlas. A vězeň žádnou takovou plnou moc nezanechal.
Jindřichovice chtějí svobodu
Erik Tabery
Bolševici v záloze
Ondřej Kundra
Hitlerovu válku, prosím
Eliška Bártová
Kdo se bojí Yekty Uzunoglu
Jaroslav Spurný
Dopisy
Dopisy
Respekt
Minulý týden
Minulý týden
Ivan Lamper
Scéna
Scéna
Respekt
Kultura
Mimochodem
Viktor Šlajchrt
Rusko míří k tomu, aby nás spolklo
Jana Klusáková
Svět podle Reggia
Jaroslav Pašmik
Noční můra z Angoly
Daniel Nemrava
Tabák do reality nepatří
Zbyněk Petráček
Na asfaltu roste květ
Adam Drda
Diskuse
Jackson jako Gandalf
Petr Kamberský
Civilizace
Nepobuřuj a nepodvracej
Markéta Moore-Mezlíková
Kaleidoskop
Lukáš Čermák
Asijští tygři letí do vesmíru
Marcel Grün
Rozhovory
Vůbec si nevšiml, že se režim změnil
Petr Třešňák, Marina Hužvárová
Téma
Tajemství šifry D47
Jaroslav Spurný
Za předraženým a korupčním projektem stavby dálnice D47 stojí bývalý premiér Miloš Zeman. Svědčí o tom dokumenty, které má Respekt k dispozici. Ještě loni v březnu totiž s obchodem nesouhlasil ani tehdejší ministr dopravy Jaromír Schling. „Stát by měl přistoupit na poněkud jinou koncepci smlouvy. A měl by znovu prověřit finanční model,“ napsal tehdy Schling Zemanovi. „Nesouhlas, odevzdat úřadu vlády,“ poznamenal 12. dubna na okraj dopisu Zeman. Tato poznámka definitivně odstartovala neprůhlednou, možná až dvousetmiliardovou zakázku pro byznysmeny vyšetřované v Rusku kvůli praní špinavých peněz. Kabinet smlouvu o týden později schválil a v červnu se podepisovalo. Tajné podmínky kontraktu jsou mezi zasvěcenci – včetně představitelů Evropské unie – od počátku kritizovány jako křiklavě nevýhodné pro český stát. Zřejmě proto je Zeman celou dobu nedovolil zveřejnit – a v jeho politice pokračuje i nová administrativa.
Ekonomika
Třikrát na okraj
Zbyněk Petráček, Tomáš Němeček
Ve víru hráčské vášně
Marek Pokorný
Taková malá diskrepance
Marek Pokorný
Kdo neodjel, volil komunisty
Jan Mládek, Miroslav Zámečník
Komentáře
Umělec u moci
Viktor Šlajchrt
Senátoři mají rozum
Erik Tabery
Homogenní muž
Marek Švehla
Dobrý den pro celou zemi
Tomáš Němeček
Ve hvězdách
Tomáš Němeček, Josef Greš
Pozor, láme se chleba
Zbyněk Petráček
Kdy vypukne válka proti Iráku? Tak se již dlouho ptají miliardy občanů celé planety i analytici v médiích. Lze říci, že tento týden to patrně nebude, ale přijdou významné a možná rozhodující události. V pondělí předloží zbrojní inspektoři OSN svou zprávu o Saddámově arzenálu zbraní hromadného ničení. Nevyhnutelný důvod k válce z ní však asi nevyplyne. V úterý přednese George W. Bush tradiční Poselství o stavu Unie. Válku proti Iráku v ní zřejmě nevyhlásí, ale k věci se vyjádří zcela nepochybně. A ve středu bude Rada bezpečnosti OSN jednat o zmíněné zprávě svých inspektorů a dalším postupu. Přijme novou rezoluci, která výslovně schválí válku? (Dosavadní rezoluce č. 1441 jen umožňuje takový výklad.) USA a Velká Británie by se bez ní obešly, rezoluci by si však přály mnohé evropské státy včetně Česka a rovněž Rusko s Čínou disponující právem veta v Radě. Nebo Rada vše nechá tak, jak je – na bedrech Američanů? Rozložení sil odpovídá spíše druhá možnost, ale nechme se překvapit. To vše se odehrává v situaci, kdy se rýsuje mnohem reálnější hrozba – jaderný program Severní Koreje.
Inzerce •
Předplatitelům reklamu nezobrazujeme
Vyhledávání
Autor
Rubrika nebo tag
Rok vydání (např. 1994-2001)
Zavřít vyhledávání
Tip:
Vyhledávejte dle autora pomocí autor:
autor:”Erik Tabery”
další tip
Výsledky vyhledávání
Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Nejvíce hledáte