Kumar Vishwanathan se díky angažmá uprostřed ostravských Romů stal možná nejznámějším sociálním pracovníkem současného Česka. Po velké vodě vydupal ze země Vesničku soužití, kde dnes společně žijí bílí a Romové. Projekt vzala pod svá křídla Ostravsko-opavská diecézní charita, která však teď znenadání spolupráci s Kumarem skončila.
Jak přežít
„Je to hrůza, co se stalo,“ říká jedna z obyvatelek vesničky, Renata Gažijová. „Charita tu chce být jediným pánem. Vůči Kumarovi je to nespravedlivé.“ Romové Kumarovi nezapomenou, že při nich stál v nejtěžších chvílích. Když v roce 1997 vyhnala stoletá voda mezi desítkami tisíc Moravanů i 450 obyvatel ostravského Hrušova, našla radnice Slezské Ostravy důstojné bydlení jen pro část z nich. Sedmadvacet romských rodin ze zničených přízemních bytů radní nastěhovali do stavebních buněk, další se z nouzových ubytoven ve školách museli koncem prázdnin vrátit do plesnivých bytů v hroutící se čtvrti. „Řekli jsme cikánům rovnou, ať si nemyslí, že se dostanou jinam než zpátky do svých kvartýrů,“ demonstroval postoj úřadu tehdejší místostarosta
Petr Kudela (KDU-ČSL).
Lidé, které úřad odepsal, však měli štěstí. Ujal se jich trpělivý a schopný zastánce – Kumar Vishwanathan, mladý Ind, který počátkem 90. let přišel na Moravu za svou českou manželkou a učil na olomouckém gymnáziu fyziku. Po velké vodě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
