Said podle Martina Hály
Reaguji na článek Martina Hály Kultura a moc podle Edwarda Saida (Respekt č. 41/2003). Mám k němu dvě poznámky. Dle mého mínění nepostihl Martin Hála dostatečně to nejdůležitější ze Saidovy knihy Orientalism. Základní osou publikace je totiž epistemologická kritika „diskurzu moci“. Tato kritika se dá popsat několika body: „Orient“ je konstrukt, vytvořený západní vědou; žádný takový monolitický celek neexistuje. Tento konstrukt je nejen postaven na falešné stereotypizaci, ale zároveň slouží jako prostředek ovládání (jen západní věda je objektivní a může zkoumat Východ, ten to sám nezvládne). Zároveň se předpokládá, že Východ se nemůže ani sám reprezentovat. Společenské vědy (v pozici aktivního, zkoumajícího) tedy vytvářejí konstrukt (pasivní a zkoumaný Východ), který studují a zároveň jej ve svém zkoumání zastupují. Tuto epistemologickou kritiku převzaly na obecné rovině i jiné „zkoumané skupiny“ a jistým způsobem například také feministická hnutí. Zároveň nelze článku nevytknout jeho závěr. Martin Hála upozorňuje na Saidovo stavění se do role oběti a zakončuje text citací nejhalasnějšího oponenta, Bernarda Lewise, jenž je ovšem argumentem ad hominem. Celkové vyznění článku tak posouvá Saida k obrazu jakéhosi sofistikovaného manipulátora. Proti tomu je třeba se ohradit. Ať byl Said jakýkoli, jeho angažovanost…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
