Zatrhněte si v kalendáři 15. září 2004, radí Southern European Times, internetové noviny propagující toleranci a vstřícné soužití etnik. Toho dne se má totiž podle plánů otevřít veřejnosti proslulý Starý most v bosenském Mostaru. Před týdnem už dosedl na své místo klenební kámen a po deseti letech tak spojil obě strany světoznámého oblouku nad řekou Neretvou, jehož sedmadvacet metrů k sobě váže břehy ještě donedávna válkou zmítaného města.
Generál mete stopy
Zničení mostu postaveného před bezmála půl tisíciletím (1566) za osmanského vládce Sulejmana Velikého připomíná špatně napsanou tragikomedii. Válka se v Mostaru rozhořela počátkem dubna 1992, dříve než v Sarajevu. Město chtěla pro jeho strategickou polohu obsadit jugoslávská armáda pod taktovkou Slobodana Miloševiče. Mezitím si však už Hercegovinu včetně Mostaru na papíře rozdělili místní Srbové a Chorvati s tím, že hranicí mezi jejich doménami bude řeka Neretva. Muslimy, tvořící většinu mostarských obyvatel, označil srbský vůdce za polonárod, pro který je místo uprostřed – tedy v řece. Srbské nároky však vzaly za své, když jugoslávská armáda neudržela své pozice proti společné chorvatsko-muslimské ofenzivě. Miloševičovi vojáci před ústupem odpálili v Mostaru sedm mostů, ten nejstarší ale zůstal stát. Ve vedení jugoslávského vojska zřejmě nikdo nechtěl nést odpovědnost za likvidaci památky považované za jeden ze…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
