Justice pustila Minaříka

Za jeho zločin ho komunisté odměnili a povýšili, pak mu demokratická justice vyměřila nejprve čtyři roky natvrdo a teď byl definitivně zproštěn viny. Tak vypadá v kostce příběh špióna Pavla Minaříka, vysazeného koncem 60. let do Rádia Svobodná Evropa. Existuje množství písemných důkazů, že v letech 1972–75 plánoval a opakovaně urgoval provedení teroristického útoku proti budově RFE v Mnichově. Minulý týden však brněnská krajská soudkyně Zuzana Kratochvílová prohlásila: nevinen.

U tak závažných činů jako bombový útok je trestná už samotná příprava. A Minaříkův plán rozhodně nebyl sněním „technického antitalenta“ (jak také jeden čas tvrdil v obhajobě). Vždyť StB se právě v polovině 70. let pokusila zlikvidovat v roce 1975 poštovní bombou předního představitele československé emigrace Jiřího Pelikána. Soudkyně Kratochvílová však svůj verdikt opřela o někdejší Minaříkovu písemnou zmínku, že chce vyřadit z provozu pouze vysílač a že před výbuchem na bombu telefonicky upozorní, aby bylo dost času na evakuaci. Mimochodem, muž, který loni oznámil, že na pražském letišti je uložena bomba, byl odsouzen k pěti letům vězení. A to neměl – na rozdíl od Minaříka – k dispozici žádnou výbušninu.

V roce 1993 dostal Minařík u Městského soudu v Praze zmíněné čtyři roky vězení, vrchní soud však rozsudek zrušil a od té doby se případ utápí v malichernostech. Většinu času se justice zabývala nesmyslným počítáním, jaká škoda by bývala vznikla, kdyby byla…