0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Obálka vydání 35/2003
35/2003 • 24.–31. 8. 2003

2003/35

Kultura

Mimochodem

Viktor Šlajchrt

Muž, který Kafku doučoval česky

Viktor Šlajchrt

Když se počátkem čtyřicátých let rozhodl bývalý obchodní zástupce a účetní František Xaver Bašík (1878–1963) sepsat své životní zkušenosti v autobiografii, snil možná o jejím knižním vydání. Sotva však předpokládal, že první části devítidílného souboru vyjdou až v dalším tisíciletí a že se stanou malou senzací. Nejspíš by k tomu opravdu nedošlo, nebýt jedné okrajové postavy, kterou zachytil jen letmo a s mazáckým nadhledem. O pět let mladší synek prvního zaměstnavatele mu stál za zmínku snad jen kvůli několika zlatkám, které dostával za jeho doučování češtině a také za to, že osamělému chlapci dělal při procházkách a někdy i na letním bytě kamaráda. Teprve v roce 1994 zjistili Bašíkovi příbuzní, kteří rozměrný rukopis uchovávali, že jejich předek takto poznal Franze Kafku.

Terezín chce zůstat temný

Jaroslav Pašmik

Něco takového česká kultura ještě nezažila: v situaci, kdy je potřeba každá koruna, se terezínská radnice na začátku srpna rozhodla vrátit více než sedmimilionový grant Evropské unii, protože jej údajně nedokáže využít. Peníze měly pomoci při opravě několika loňskou povodní poškozených budov, které má od města pronajaté občanské sdružení M.E.C.C.A. – Středoevropská kolonie současného umění. Jak si to vysvětlit? Při bližším zkoumání jedině tak, že terezínští radní vynalezli skutečně absurdní způsob, jak znepříjemnit život umělcům, usazeným v lukrativních prostorách s výhodnou nájemní smlouvou.

Černá píseň o svobodě

Erik Tabery

Když slyšíte hýlom, hálom!

Břetislav Rychlík

Fillovo velmi pozdní odpoledne

Tomáš Pospiszyl

Zahraničí

Z minulého týdne

Teodor Marjanovič, Kateřina Šafaříková

Tvrdý život na Špicberkách

Miroslav Zajíček

Pokud existuje Ledová královna, pak Špicberky by klidně mohly být jejím domovem. Podobně romantickou představu má asi většina lidí, když slyší jméno tohoto souostroví vysoko v Atlantiku na pomezí se Severním ledovým oceánem. Realita na Špicberkách, patřící Norskému království, je však mnohem prozaičtější – například v létě se tu polárníci převážně brodí v mokřinách, protože voda se do polorozmrzlé půdy nemá jak vsáknout, a v zimě do polární noci září světla pouze několika obydlených kousků země.

Schillův nepovedený manévr

Teodor Marjanovič

Vrány a sovy z Kosova

Jelena Bjelica

Ticho, nebo si dřepneš

Michal Sedláček

Budou téct potoky židovské krve

Kateřina Šafaříková

„Takhle jsme neviděli centrum Jeruzaléma už téměř tři roky: v obchodech na pěší zóně se stojí fronty u pokladen, venkovní stolky restaurací jsou zavalené lidmi a bezpečnostní kontroly probíhají jen letmo.“ Těmito slovy začíná úvodník nejnovějšího vydání časopisu Jerusalem Report, v němž jeho autor, šéfredaktor David Horovitz, popisuje relativně bezstarostnou atmosféru v izraelské metropoli od začátku hudny, tříměsíčního příměří, jež 29. června vyhlásily militantní palestinské skupiny. Horovitz zmiňuje, že i jemu přišlo poštou tričko s obrázkem žlutého smajlíka a nápisem „Happy Hudna“ (Šťastné příměří), která rozesílá mírové hnutí v Izraeli, a v dalším odstavci se ptá: „Vydrží to?“ Odpověď přišla záhy.