Je to paradoxní. Česko nemělo od roku 1989 premiéra, který by měl s odboráři tak úzké vztahy a naslouchal jim tak jako Vladimír Špidla. A právě jemu teď odbory vyhrožují stávkami a obviňují ho, že reforma veřejných financí, kterou jeho vláda chystá, zasáhne především zaměstnance. Je to oprávněná výtka? Odpověď na to, jak vlastně Špidlovy úsporné balíčky zasáhnou zdejší společnost a ekonomiku, tady dnes zajímá asi každého.
Marné čekání kantorů
Tím, kdo úspory pocítí opravdu výrazně, budou státní zaměstnanci. Koalice se shodla, že na platy 750 tisíc lidí pracujících pro stát přidá příští rok jen 3 až 5 miliard korun. Od ledna příštího roku se přitom rozdíly v platech státních zaměstnanců měly výrazně zvýšit. Současných 12 platových tříd se mělo rozšířit na 16. Hlavním motivem bylo zajistit vyšší platy učitelům, vědcům či lékařům. Aby však kvůli tomuto přilepšení neklesly platy ostatních, potřebovala vláda na nové platové poměry navíc 14 miliard korun. Dostane ale jen pět. Pokud tedy politici dodrží, co jim ukládá zákon, zvýší se mírně platy lidí ze čtyř nejvyšších platových tříd – tedy i učitelů. Ostatním státním zaměstnancům platy neporostou. Na přilepšení musí až do roku 2006 zapomenout i ministři, poslanci, senátoři, prezident a soudci. Ze státních služeb se navíc bude propouštět: počet zaměstnanců má do roku 2006 klesnout o šest procent, o práci tedy přijde kolem 45…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
