Patří zásada fair play pouze do sportu, nebo i do zápasu s teroristy a lotrovskými režimy? To je teď otázka do pranice – a nejenom po 11. září 2001. Už na jaře 1999 byly kritizovány nálety NATO na Miloševičovu Jugoslávii, dva roky poté nálety Západu na tálibánský Afghánistán a o další dva roky později je v plném proudu kritika čím dál pravděpodobnějších náletů USA na Saddámův Irák. Skutečně těžká věc: je-li třeba zastavit běžící etnickou čistku (Kosovo), vypudit vládu hostící Al Kajdu (Afghánistán) nebo odstranit režim známý agresivitou a hrozící zbraněmi hromadného ničení (Irák), může Západ, či teď dokonce sama Amerika, nasadit svou sofistikovanou techniku a ohrozit civilisty? Nebo se má držet zlatých zásad středověku, bojovat s nepřítelem ve stylu muž proti muži, rytíř proti rytíři a neriskovat civilní ztráty?
Jsou to opravdu závažné věci. Nelze je bagatelizovat ani smést se stolu. I proto běží příslušná debata již dlouho ve světě i v Česku. Minulé pondělí do ní v rozhovoru pro BBC vstoupila Petra Procházková. Právě ona je válečnou novinářkou par excellence, již dvanáct let se pohybuje po bojištích postsovětského světa i Eurasie a lépe než kdo jiný ví, o čem hovoří. Poznala války a bombardování z pohledu lidí “tam dole” a stala se – beze vší urážky – v tomto směru jakousi institucí. Právě proto je zajímavé, co na adresu ohrožených civilistů a bombardování říká.
Rytíř proti lotrovi
Petra Procházková se v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
