V padesát let starém obecním činžáku v Jakutské ulici v pražských Vršovicích bydlí devět nájemníků. Zatímco osm platí bez služeb a energií v průměru 1900 korun měsíčně, devátý rovných 9 tisíc. Nemá ale o nic luxusnější byt: prvních osm má jen štěstí, že bydlí v bytě, kde stát reguluje nájemné. (V regulovaném bytě bydlí i poslední obyvatel domu – jen si tento byt pronajal na černém trhu od oficiálního nájemníka.)
Sociální demokraté s komunisty minulý týden pustili v parlamentu do dalšího projednávání zákon o nájemném. Ten zaručí, že časy, kdy jeden člověk koupí stejnou věc pětkrát dráž než druhý, nejspíš potrvají i nadále.
Na správném místě
Dvě třetiny lidí žijí ve vlastním, a platí tedy plné náklady bydlení. Další čtvrtina, ti, kdo před rokem 1989 bydleli ve státních či obecních bytech, platí jen zlomek této sumy. Na tuto čtvrtinu musí přispívat majitelé domů: soukromníci i obce. A úplně stranou stojí další skupina lidí, kteří musí platit několikanásobně vyšší tržní nájemné, jehož ceny žene vzhůru právě regulace. Tak se bydlí v Česku 13 let po pádu totality.
Ústavní soud už několikrát prohlásil regulaci nájmů za protiústavní a vzkázal politikům, ať vztahy kolem nájmů napraví. „Regulace nesmí snížit cenu tak, aby vyloučila alespoň návratnost vložených prostředků. Současný systém navíc vede k nevyužívání celého bytového fondu, nespravedlnostem při jeho…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
