Když spisovatel Gustav Meyrink meditoval, dokázala prý proudící energie roztřást dům s takovou intenzitou, že hrozilo zřícení. Význačný autor z okruhu pražských Němců měl totiž kromě literárního nadání také mimořádné vlohy v oblasti spiritismu a okultních nauk. Právě tyto vlivy
v tvorbě a životě Gustava Meyrinka (1868–1932) zkoumá nedávno vydaná biografie Bdělost, toť vše, kterou pod svým literárním pseudonymem D. Ž. Bor sepsal pražský nakladatel Vladislav Zadrobílek. V dobrodružném životopise mají tajemné nauky hned dvojí roli: kromě toho, že nám otevírají novou cestu k Meyrinkovu dílu, také ledacos vypovídají o hysterii a nepochopení, jimiž společnost stíhala příliš originální duchy své doby.
Žid a ještě Němec
Gustav Meyrink si coby vysmívané nemanželské dítě příliš šťastné dětství neužil, ještě větší ránu mu ale matka připravila v patnácti letech: z rodného Hamburku s ním totiž odjela do podivného tísnivého města, které chlapce okouzlovalo i děsilo zároveň. „Praha své obyvatele utváří a jako loutkář vodí od jejich prvního až do posledního dechu,“ psal později Meyrink a dodal, že stísněný pocit z české metropole se mu vracel i ve snech. V Praze vystudoval gymnázium a roku 1889 si našel práci v bankovnictví. Zlomová chvíle jeho života však přichází o dva roky později: z důvodů, které nejsou přesně známy, se třiadvacetiletý mladý muž rozhodne vzít si život. Zachrání ho podivná náhoda. S nabitou pistolí v ruce a zavřený ve…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
