Se začátkem školního roku média objevila, že dcera naší ministryně školství získává základní vzdělání na placeném francouzském lyceu. Tento úkaz - stejně jako většinu příběhů ze života vysoce postavených politiků - traktovala sice sžíravě, ale povrchně. Podobně neadekvátní a meritu věci se vyhýbající byla též podrážděná reakce doktorky Petry Buzkové. Po měsíci nastává rovněž nový akademický rok, proto není na škodu se k celému problému vrátit. Zřejmě nejdelší obhajobu svého kroku sepsala ministryně Buzková (nebo její PR agentura) pro Lidové noviny. V textu patrně hodlala apelovat na jemnocit a smysl pro fair play čtenářů. I připomněla epizodu, kdy již zaniklý bulvární deník otiskl její snímky nahoře bez, s níž posléze srovnala „hon na Aničku“. Lapsus, kterého se tu autorka před nedávnem pracující v parlamentní mediální komisi dopustila, je opravdu zarážející: zcela setřela rozdíl mezi senzacechtivými plátky a seriózní prací zpravodajů, jakož i sférou intimní a sférou veřejného zájmu. Je-li totiž JUDr. Buzková ministryní školství sociálnědemokratické vlády prosazující rovnostářský přístup ke vzdělání na všech stupních, občané mají právo vědět, že kapitánka rezortu zvolila cestu elitní instituce a vysokého školného. Stejná informace před čtyřmi lety přinutila odstoupit Blairovu ministryni sociálních věcí Harriet Harmanovou a rozpoutala zprvu vášnivou a později i věcnou debatu uvnitř labouristické strany.
Matka je matka
Druhá část argumentace…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
