Svítání v Pohoří lvů
Sierra Leone posledních deseti let je ztělesněním chaosu, brutality a beznaděje. Usekané ruce žen a dětí, hromadné znásilňování, drogami omámení desetiletí chlapci bojující pro kohokoli, kdo jim dá další denní dávku. K tomu žoldnéři, invaze cizích afrických armád, tápající mise OSN. A bohatá naleziště diamantů, která jsou mottem a zároveň hnací silou této tragické mašinerie. Názor, že tuto charakteristiku lze změnit, před dvěma lety zastávala hrstka zarytých optimistů. Před rokem se ale jejich tábor mohutně rozrostl a minulý týden se - obrazně řečeno - změnil přímo ve stanové městečko. Příčinou jsou prezidentské a parlamentní volby, které v této západoafrické zemi proběhly poprvé po šesti letech a které přinesly vítězství dosavadní hlavě státu Ahmedu Tejanovi Kabbahovi a jeho Lidové straně občanů Sierry Leone. Hlasování se obešlo bez větších nepokojů a pokusů o falšování výsledků. Mezinárodní pozorovatelé volby označili za vesměs svobodné a regulérní. V zemi, která kromě občanské války zažila šest vojenských převratů, je to téměř zázračný výsledek. „Byly to nejklidnější volby v dějinách samostatné Sierry Leone. Doufejme, že to byla také definitivní tečka za desetiletím občanské války,“ citovala BBC jednoho z pozorovatelů Johanna van Heckeho.
Hřbitov iluzí
Co se vlastně změnilo oproti roku 2000, kdy povstalci z Jednotné revoluční fronty (RUF) téměř obléhali Freetown, drželi stovky vojáků OSN jako rukojmí a měsíčně inkasovali miliony dolarů…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
