Loni 11. září si Skotsko připomnělo dvě jubilea: 704 let od bitvy o Stirlingský most, ve které skotští vzbouřenci pod vedením Williama Wallacea (novodobě zpopularizovaného hollywoodským filmem Statečné srdce) osvobodili sever země od nadvlády Angličanů. Další výročí, čtyřleté, se týkalo referenda, v němž se Skotové vyslovili pro národní parlament. Události na druhém břehu Atlantiku ale daly zapomenout na oslavy. Už předtím v souvislosti s výkonem parlamentu a vlády v Edinburghu vyvstala otázka: Je co slavit? A bude co slavit letos?
Právní autonomie
Vítězstvím labouristů ve volbách roku 1997 se Skotsku otevřela možnost, aby posílilo svoje postavení v rámci monarchie. Labouristé splnili předvolební slib a předali některé pravomoce nově zřízeným sněmovnám nejen ve Skotsku, ale i ve Walesu. Proces, který se vžil pod názvem devoluce, svěřil zákonodárcům v Edinburghu legislativní autonomii v oblastech školství, zdravotnictví, rozvoje ekonomiky, dopravy a zemědělství. Skotští poslanci mohou také změnit daňovou zátěž, a to až o 3 % v obou směrech od britského průměru. Tam, kde se pole působností obou parlamentů střetávají - například v dopravě - má však pochopitelně poslední slovo sněmovna u věže Big Benu na břehu Temže. I když by změna bez labouristů byla sotva myslitelná, politickým vítězem devoluce se stala Skotská národní strana (SNP). Pro ni je současný parlament v Edinburghu stupínkem na cestě k vytyčenému cíli, tedy k úplné nezávislosti Skotska.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
