Živě si lze představit, s jakou úlevou prezident Havel na chvíli vyrazil z domácích poměrů. Disgustující aféra kolem Hradní stráže, opepřená odhalením dvou agentů StB, a k tomu veřejná debata s předáky ODS o milostech a postavení prezidentovy manželky… Po takových zážitcích by chtěl pookřát v Itálii každý - zvlášť kdyby ho čekali pozorní posluchači v senátu a audience u Svatého otce. Prezident při výpravě na jih sklidil úspěch a možná se mu vrátila energie a chuť do práce. Obojí bude potřebovat. V Praze na něj čekají nepříjemné nedořešené problémy.
Kam se svět řítí
Za normálních okolností by asi prezidentův římský projev nevyvolal tolik zájmu. Ale po zahraničněpolitickém řádění Miloše Zemana, který v rozmezí několika málo týdnů dokázal rozčilit Němce, Rakušany i představitele Evropské unie, působil Václav Havel v Itálii jako sympatická změna. Na jeho projevu v senátu byl nejlepší celkový tón: politik z východní Evropy promluvil vstřícně, klidně a přátelsky, bez agresivní sebelítosti a bez urážek. Dokud zdejší normy chování určuje křupanský šéf ČSSD, prezidentova přirozená noblesa si zasluhuje uznání. Co do obsahu nebyl projev nijak mimořádný. Prezidentovo zamyšlení, kam se euroamerická civilizace vlastně řítí, zaznívá v různých variantách už řadu let. Celá řeč byla snad až příliš nadčasová a univerzálně použitelná. Otázky, proč je dnes tolik mobilů, aut, zbraní, jaderného odpadu a bohatých lidí, se daly vznést letos stejně dobře jako předloni.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
