Podpisem dohody o přejmenování Svazové republiky Jugoslávie ve stát s názvem „Srbsko a Černá Hora“ zmizelo z mapy světa slovo Jugoslávie. Tedy slovo, které v Česku zdomácnělo do té míry, že pro většinu obyvatel zůstával prostor od Slovinska po Makedonii jednoduše Jugoslávií i poté, co se federace před jedenácti lety rozpadla a termín sám už označoval jen dvě z původních šesti republik - nota bene zrovna ty dvě, které nesou největší část odpovědnosti za balkánskou tragédii z minulých let. Zvlášť těžce tuto českou zarytost nesli Chorvaté. Češi přijížděli na dalmatské pláže a bohorovně si libovali, jak je Jugoslávie krásná.
Miloševičův trik
Svazová republika Jugoslávie byla prázdným pojmem, jenž sloužil Miloševičovi jako zástěrka pro jeho velkosrbský projekt. Název „Srbsko a Černá Hora“ tedy lépe odpovídá realitě, byť ne nejlépe, protože v něm není zmínka o Kosovu, které de iure stále patří pod jurisdikci srbsko-černohorského státu. Symbolicky se také uzavírají dvě století snah o jihoslovanské sjednocení. Česká veřejnost toto úsilí vždy sledovala se sympatiemi - Jihoslované, především Srbové a Černohorci, se pro Čechy v 19. století stali prototypem hrdinných a folklórně zajímavých slovanských bojovníků. Sokolové si svou uniformu sešili podle vzoru černohorského kroje. Skauti si do svého názvu zvolili slovo „junák“, tedy srbochorvatský výraz pro bojovníka, který oplývá morálními kvalitami. V době protitureckých válek mířili na Balkán čeští lékaři,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
