Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Ekonomika, Politika

Sekera za padesát miliard

V příštích letech se Česká republika nejspíš stane středoevropským daňovým rájem. Aspoň za předpokladu, že vládu sestaví ODS a Koalice, které jdou do voleb - na rozdíl od sociální demokracie - se slibem výrazného snížení daní. Pokud pravice své plány dodrží, v peněžence to pozná každý. Firmy budou platit nejnižší sazbu v celém regionu a lidé se buď dočkají štědrých úlev od Koalice, nebo jim ODS sjednotí všechny sazby na 15 %. Má to ovšem chybu - obě pravicová seskupení připouštějí, že příjmy rozpočtu se tím sníží zhruba o 50 miliard korun. (Pro srovnání: ministerstvo obrany letos utratí necelých 48 miliard.) Ani v ODS, ani v Koalici se dosud nevedla řeč o tom, kde najdou ve státních výdajích odpovídající úspory.

Jen socialista škrtá

O žádném jiném předvolebním slibu se tolik nemluví jako o „rovné dani“ Václava Klause - jen za poslední měsíc o ní padlo 124 zmínek v celostátních médiích. Strana tuto daň slibovala už před minulými volbami, ale za celé čtyři roky se ji ani jednou nepokusila prosadit ve sněmovně. „Ještě jsme to neměli promyšlené,“ vysvětluje místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Martin Kocourek (ODS). Jak to tedy vypadá nyní? Klausova strana slibuje, že z dnešních čtyř sazeb daně z příjmu občanů (15, 20, 25 a 31 %) ponechá jen tu nejnižší. Na druhé straně ale i všechny úlevy (zvýhodnění invalidů, odpočet na dítě, na stavební spoření a hypotéky, na penzijní připojištění, na charitu) má nahradit jediná - dnešní nezdanitelné minimum se zvýší z 38 040 na 72 000 korun ročně neboli šest tisíc měsíčně. „S těmi odpočty ještě pracujeme. Neříkáme, že to tak nakonec bude,“ upřesňuje Kocourek. „Sám bych byl pro, aby se v nich odrážel ještě počet dětí.“ Budou si moci podnikatelé dál započítávat náklady? „To by zůstalo. Tady se daňoví poradci o práci bát nemusejí,“ říká poslanec. Na takových „detailech“ ovšem závisí osud rozpočtu. Malý příklad: ekonom Ondřej Schneider z Patria Finance zveřejnil v MF Dnes výpočet, podle nějž by za uvedených podmínek ztratil erár na dani z příjmu 70 miliard. ODS to označuje za nedorozumění. Schneider totiž předpokládal odpočet na každého člena domácnosti včetně kojenců, kdežto podle Klausových plánů by nezdanitelné minimum směli uplatnit jen dospělí. Patria Finance tedy návrh propočítala znovu a ztráta pro státní kasu jí nyní vyšla na 38 miliard. Poslanec Kocourek mluví dokonce o 50 miliardách (pokud by se nezvýšil růst ekonomiky a výběr daní). Kde chce tak ohromnou sumu z rozpočtu vy- škrtat? „To jste asi stoupenec socialistického modelu ekonomiky, když se tak ptáte,“ říká rozpočtový expert ODS. „Můžeme přece použít příjmy z privatizace. Ale my čekáme, že díky našim návrhům se zvýší ekonomický růst. A jako dnes odcházejí firmy za nižšími daněmi do Nizozemska, tak po reformě se budou stahovat zase k nám.“

Dobře utajená reforma

Unie svobody a lidovci byli při prosazování svých slibů o něco úspěšnější. Hned v prvním roce vlády ČSSD odkývli vyšší spotřební daně a rozpočet „výměnou“ za tři úlevy: pokles daně z příjmu pro firmy z 35 na 31 %, zrušení nejvyšší sazby pro občany (39 %) a snížení daně z dividend na 15 %. „Dodnes se divím, že na to sociální demokraté přistoupili. Tenkrát ještě v politických obchodech neuměli chodit,“ komentuje předseda finanční komise Unie svobody Michal Frankl (někdejší náměstek ministra financí Pilipa pro daně). Menší pravicové strany - ještě pod názvem čtyřkoalice - zveřejnily své daňové plány pro letošní volby už v březnu 2000. Tehdy ale návrh zapadl a dnes ho na partajních internetových stránkách najde jen hodně vytrvalý hledač. Plán obsahuje šestnáct dílčích změn včetně vyčíslení jejich dopadu na rozpočet: nejdražší by bylo zrušení „daně z práce“ neboli příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který dnes činí 3,6 % ze mzdy; rozpočet by tím přišel o 25 miliard. „Tento návrh má nyní v programu i ODS. Škoda jen, že to neřekla dřív, mohli jsme ho společně prosadit,“ říká k tomu Frankl. (Poslanec Kocourek na to reaguje: „My jsme chtěli tento příspěvek zrušit vždy. A s ním i celou státní politiku zaměstnanosti - je to jen vyhazování peněz.“ Loni v prosinci při schvalování rozpočtu tyto výdaje navrhl snížit lidovec Miroslav Kalousek - proč ho tedy ODS nepodpořila? „Protože je chtěl jen snížit, nikoli zrušit,“ říká Kocourek.) Zatímco ODS hodlá daňové úlevy odstranit, Koalice by naopak zdvojnásobila všechny nezdanitelné částky (základní minimum na 76 080, odpočet na dítě na 47 000 apod.); to by pro státní kasu znamenalo ztrátu 17,5 miliardy. Zbylé návrhy už jsou pak proti tomu téměř kosmetické. Například další snížení daně z příjmu firem na 25 % (ODS chce jít až na 15 %) by stálo šest miliard a společné zdanění manželů miliardu. Návrh uvažuje také o zcela nové obecní dani z infrastruktury. „To byla úlitba lidovcům, slíbili jsme o tom vést diskusi. Osobně jsem proti,“ ujišťuje za Unii svobody Michal Frankl. Koalice hodlá snížit příjmy rozpočtu celkem o 48 miliard. „Třetinu této sumy vynese růst ekonomiky, třetina bude krátkodobý deficit a třetinu ušetříme,“ sděluje Frankl. A kde tedy ušetří? „Kvůli určité slabosti stranického vedení se o tom ještě debata v Koalici nevedla.“

Vyrovnaný rozpočet 2006

Obě pravicová seskupení by se nejsnáz shodla na úpravě daně z přidané hodnoty. Dvě dnešní sazby (5 a 22 %) by chtěla Koalice sblížit na 7 a 18 %. Ve snížené sazbě by zůstaly potraviny, stavební práce, telekomunikace, tiskoviny a léky. „Většina služeb by se přesunula do sazby 18 % - třeba holiči, advokáti, daňoví poradci,“ připouští Michal Frankl. Tím by se prý změny vyrovnaly a rozpočet by netratil nic. ODS míří ještě o krok dál: sazby by sjednotila na 15 % a „velmi omezený počet případů“ (například léky) by byl osvobozen od daně zcela. A kdy hodlá pravice při svých velkých plánech vyrovnat rozpočet? Michal Frankl za Koalici slibuje „do dvou let“. Podle Martina Kocourka z ODS je to příliš rychle: „Nejsme šílenci, abychom něco takového slibovali. Ale do konce funkčního období bude rozpočet vyrovnaný.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 12/2002 pod titulkem Sekera za padesát miliard