Obyvatelé válkou zdevastovaného Kosova nepotřebují patrně nic jiného než mléčné výrobky.Přesněji řečeno - i kdyby potřebovali, od českého ministerstva zemědělství nic jiného nedostanou. V roce 1999 vláda vyčlenila dvě miliardy korun na humanitární pomoc pro bývalou Jugoslávii. Fenclův úřad z této sumy dostal 81 milionů a téměř beze zbytku je utratil za výkup mléčných přebytků od českých zemědělců. Zprvu byl v zásilkách i cukr, olej a dětská výživa, loni však putovalo do Kosova pouze 130 tun všech možných sýrů a 17 tisíc litrů nefalšovaného českého mléka. Letos zůstane repertoár stejný.„V zemi už nejméně rok není žádné mléko zapotřebí,“ říká Šimon Pánek ze společnosti Člověk v tísni, která v Kosovu pomáhá. „První poválečná krize pominula a bylo by lepší dodávat třeba nářadí a osiva, aby si mohli potraviny vyrábět sami.“ Potíž je v tom, že Kosovanů se žádný český úředník neptal.
Jakápak ostuda
Ministerstvo zemědělství oficiálně prohlašuje, že při výběru potravinové pomoci jsou „rozhodujícími partnery“ humanitární organizace,které znají situaci v Kosovu. Jak to vypadá v praxi? „Oni dají seznam od A do Z a my řekneme - dobře, my máme zrovna M jako mléko,“ líčí Jiří Felčárek z tiskového odboru ministerstva zemědělství. Až do loňského podzimu stát nijak nepřispíval na dopravu zásilky. Na své náklady ji proto zařizovala Česká katolická charita, která také mléko rozdala v makedonských uprchlických táborech a ve farnostech v Albánii a v Kosovu. …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
