0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura11. 2. 20013 minuty

Jemine, Eminem!

Není to násilnický boxer Mike Tyson, a přesto jeho přílet minulý čtvrtek ve Velké Británii vyvolal ostrou diskusi. Zakažte mu vstup! Nepusťte ho sem! Je to homofobní, zlý, pokřivený parchant, který chce vyvolat zájem o sebe tím, že šíří nenávist, sprostě nadává a plive po všem kolem sebe! Kdo to je? Eminem, osmadvacetiletý bílý Američan, nová, v mnoha ohledech nevídaná hvězda rapové scény.Už letmé seznámení s jeho hudbou však dává tušit, že tomuto někdejšímu výrostkovi z drsných černošských čtvrtí Detroitu nejde jen o to, aby šokoval. To by nebylo „ono“ a zřejmě by to také bylo málo na to, aby získával jednu hudební cenu za druhou a jeho cédéčka se prodávala v milionových nákladech. Podobně nelze říci, že se snaží pasovat na hrozbu společnosti, jak to dělali mnozí před ním a budou to jistě dělat i mnozí v budoucnu. Politicky vyhraněný myšlenkový svět třeba Jella Biafry z někdejší americké punkové legendy Dead Kennedys mu je na hony vzdálen - přesto by se pod jeho verš „zabíjím děti a uvádím jejich matky v pláč“ mohl klidně také podepsat. Eminemovy texty jsou brutálním zveršovaným násilím, tak zpřítomněným, že konzumentovi jeho hudby nakonec nezbyde než se rozhodnout: buď bílého rapera s hnusem zahodit, anebo v jeho textech hledat také něco jiného než jen surové fantazie o znásilnění spolužaček, útěcích k drogám, podřezávání gayů a sebevraždě spolu s těhotnou přítelkyní.Vtip je v tom, že tato bílá místa na jinak černé šňůře zlých výpadů přece jen tu a tam k nalezení jsou…

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc