V polovině loňského května se Praha stala po Brnu a Českém Krumlově třetím českým městem, kde je zakázáno prosit o milodary (Respekt č. 22/2000). Pro vyhlášku, která zapověděla žebrat v centru metropole, zvedla ruku většina zastupitelů. „Žebráci poškozují image města,“ prohlásil tehdy autor vyhlášky, někdejší šéf pražské městské policie, radní Rudolf Blažek (ODS). „Chceme je vytlačit ke kostelům a na periferii.“ Zároveň se proti takové nesnášenlivosti zvedla vlna odporu. Postoje odpůrců nové vyhlášky nejlépe vystihl zemský rabín Karol Sidon. Na anketní otázku MF Dnes „Má člověk dávat žebrákům?“ odpověděl velmi jednoduše: „Samozřejmě,od toho tady přece jsou.“ Vědět o sobě tenkrát dali i sami pražští žebráci. Na schůzi v Krušovické restauraci založili Svaz českých žebráků, do jehož čela byl zvolen Ladislav Kunert. „Sehnali jsme právníka, který za nás sepíše stížnost pro porušování lidských práv,“ tvrdil před necelým rokem nový předseda. Z plánu ale nakonec sešlo a místo boje s úřady se dnes pražští žebráci spokojují s drobným chytračením. „Když uvidí, že se k nim blíží strážník, zvednou se a začnou si jakoby nic prohlížet výlohu,“ popisuje strategii svých protivníků náměstek šéfa pražské městské policie Václav Blaha. Ti, kteří nechtějí procházet kolem prosebně natažené ruky, mohou být s efektem vyhlášky spokojeni. Strážníci městské policie kontrolovali loni žebráky v centru Prahy celkem v patnácti…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
