V civilizovaném světě to prožívají už dlouhá léta a na nás ten problém číhá právě teď. Řeč je o jedné z palčivých otázek současného města západního typu: vysídlování obyvatel z jednotlivých čtvrtí městského centra. Na mnoha místech Evropy měl zmíněný pohyb podobný scénář: konkrétní městská lokalita se z různých důvodů postupně stává atraktivním místem. Ceny pozemků a nemovitostí stoupají, usídlují se tady banky, bohaté společnosti a úřady. Ubývá bytů, dochází k odlivu místních lidí, zejména rodin s dětmi a s nimi mizí malé obchody a restaurace. Přes den přibývá automobilů a v noci jsou ulice, změněné na prosklené bulvárny, liduprázdné. V lepším případě dochází v atraktivních lokalitách k výměně obyvatel: chudší se stěhují do levnějších čtvrtí a na jejich místo nastupuje zámožnější klientela. Po Smíchově, který vizuálně změnila přestavba křižovatky Anděl, čekají novoty i další z průmyslových zón, pražský Karlín. Hrozí této „zašlé“ čtvrti vyhaslých továrních hal, bazarů a malých obchůdků, prohlášené před osmi lety za „památkovou zónu“, pád do reality neosobního denního shonu, zkombinovaného s noční mrtvolností? Nebo se Karlín stane nablýskanou čtvrtí, vyhledávanou bohatými obyvateli města? A je vůbec něco takového v současné české realitě možné?
Nedostupná zóna
Pražský Karlín zosobňoval až dosud řád a architekturu 19. století. Rozlehlé klasicistní, dříve většinou průmyslové, budovy jsou ale postupně odívány do hávu posledních výkřiků high-tech a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
