Rozhodnutí poobědvat u McDonald's není v Izraeli pouze vyjádřením gastronomických preferencí. Návštěva některé z osmdesáti místních poboček světově proslulých restaurací rychlého občerstvení je totiž chápána také jako přihlášení se k sekularizované části izraelské společnosti, která se vyznačuje nechutí respektovat část náboženských přikázání. Pro pochopení situace je nutné vrátit se do roku 1947, kdy OSN jednalo o založení Izraele. Ultraortodoxní rabíni se stavěli proti s odůvodněním, že Izrael smí být založen pouze Mesiášem. Židovským usedlíkům z tehdejší britské Palestiny se však podařilo rabíny získat na svoji stranu výměnou za příslib podílu na moci v budoucím státě. Spolu s ní získal ortodoxní židovský proud také náboženský monopol. Stravování ve veřejných institucích, jako jsou školy, nemocnice a armáda, tak musí odpovídat zákonům kašrutu - příkazu používat maso pouze z přesně stanovených druhů zvířat (prakticky jen přežvýkaví sudokopytníci, drůbež a šupinaté ryby), navíc zabitých přesně stanoveným způsobem (zákaz požívání krve); oddělovat mléčné a masné produkty při přípravě a konzumaci jídla a zákazu jejich přípravy a prodeje během šábesu.
Šábesová válka
Ortodoxní ale tvoří pouhou pětinu izraelské populace a v sekularizované většině proto sílí pocit, že se stala obětí diktátu, proti němuž je třeba se postavit. Konflikt mezi náboženskými zákony a občanskou svobodou je v Izraeli známý pod názvem „šábesová válka“. Boje se odehrávají…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
