„Kdo bez povolení ve větším množství pálí nebo jinak vyrábí líh, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. Stejně tak bude potrestán, kdo neoprávněně zhotoví nebo přechovává zařízení na výrobu lihu,“ říká platný trestní zákon. Není známo, že by podle zmíněného paragrafu byl někdo od roku 1990 odsouzen nebo stíhán. Přesto třeba na jižní Moravě existují okresy, kde se domácí výrobou slivovice zabývá každá druhá domácnost. Přesvědčit se o tom může každý, protože právě počátkem listopadu začíná pro paliče hlavní sezona.
Alchymista z Kyjova
„Pro mě je samotný akt pálení kořalky především odpočinkem, dovolenou. To je pro mě víc, než kdybych jel třeba do Chorvatska nebo na Malorku,“ říká čtyřicetiletý Miloš z Kyjova. „Potom je to mystika, přeměna látek při kvašení a pálení, živly jako oheň a voda, alchymie. Za třetí z těch pár tisícovek, které utržím za prodej, pořídíme dárky na Ježíška. Za čtvrté spotřebujeme ovoce ze sadu a teprve na posledním místě je fakt, že se můžu kořalky napít,“ dodává. Kyjovský rodák pálí zásadně načerno. Přístroj na pálení pořídil za šestnáct tisíc u soukromého výrobce z malé slovácké vesničky Korytná. Jak tvrdí, k černé výrobě se nerozhodl kvůli penězům. V oficiální pálenici sice pěstitelé zaplatí státu zhruba sto korun z každého litru hotové kořalky, ale to by Miloš překousl. „Problém je v tom, že v pálenici vám můžou slivovici pokazit,“ vysvětluje svůj odchod do ilegality.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
