Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Diskuse

Vzpomínky na Babylon

Tři zažité negativní mýty o takzvané globalizaci včetně toho, že znečišťuje náš vzduch a řeky, kácí lesy a mění světové podnebí, se snaží vyvrátit text redaktorů týdeníku The Economist. Jeho shrnutí pod názvem Obrana globalizace připravil pro čtenáře Respektu Tomáš Němeček (Respekt č. 41/2001). Pokus vnést věcné argumenty do české debaty, která se vesměs omezuje na šermování ideologickými slogany, snad nelze ani docenit. Přinejmenším ekologická část zmiňovaného článku ale zaslouží několik komentářů.

Čisté podnikání nešpiní

Zaráží už úvodní teze. „Vezměte jednu samozřejmou pravdu, s níž musejí všichni rozumní lidé souhlasit: podnikání jakéhokoli druhu má sklon plenit přírodu.“ Tak za prvé: hodně rozumných lidí s takovým tvrzením souhlasit nemusí. Za druhé: nejde o žádnou samozřejmou pravdu, nýbrž o holý nesmysl. Když nic jiného, jaký „sklon plenit přírodu“ má podnikání řekněme ve výrobě větrné energie, budování čističek odpadních vod, recyklaci, šetrném lesním hospodaření, divadle či provozu tiskové agentury? „Globalizace ničí životní prostředí ve skutečnosti nikoli“, popisují dále redaktoři Economistu v citaci Tomáše Němečka spor. Nesmyslná jsou ale obě tvrzení a s nimi celé dilema. Takzvaná globalizace je komplikovaný fenomén s řadou ekonomických, politických i kulturních aspektů. Projevuje se sjednocováním trhů, kulturní uniformizací, rostoucím vlivem mezinárodních institucí a…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].