Kdy a kde čekat další teroristický zásah? Tato otázka padla hned po 11. září, ale odpověď se zatím neobjevila. Nikdo zatím nedokázal přesvědčivě zhodnotit, zda sebevražedné útoky na New York a Washington byly vrcholným a jednorázovým vzepětím světového terorismu, nebo jen počátkem šířeji koncipované akce. Média se proto zabývají spíše analýzou minulých útoků, pokusů, kterým se podařilo zabránit, i nenaplněných výstrah. Tyto rozbory do značné míry umožní pochopit, co a odkud může hrozit.

Co se mělo stát

Teroristickými akcemi se zabývají tajné služby, a proto se i o pokusech o ně dozvídáme až ex post, jak vyplývá z logiky věcí - jinak by ony služby nebyly tajné a daňový poplatník by si mohl položit otázku, proč je vůbec platí. Takto jsme až koncem září poznali, proč byly v červenci v italském Janově při summitu nejvyspělejších zemí světa a Ruska rozmístěny protiletadlové baterie. Nikoli kvůli protiglobalizačním demonstrantům.Egyptský prezident Husní Mubárak před čtrnácti dny pro francouzskou televizi řekl: „13. června jsme se dozvěděli o komuniké bin Ládina, podle něhož měli být v rámci summitu zavražděni George W. Bush a další hlavy států.“ Italský vicepremiér Gianfranco Fini dodal: „Mnozí si dělali žerty z italské rozvědky, ale ta měla informace, že v Janově hrozila možnost útoku na amerického prezidenta s použitím letadla.“ Základní informaci prý poskytla egyptská rozvědka.Minulé úterý byly zveřejněny důvody, proč byly o týden dříve u pražské budovy Rádia Svobodná Evropa rozmístěny obrněné transportéry. Ne proto, aby chránily redakci preventivně, ale proto, že hrozil konkrétní teroristický útok pomocí výbušniny v nákladním autě. Transportéry měly tvořit jakýsi štít proti možné explozi. Na riziko upozornily západní tajné služby.Minulé pondělí se v Paříži přiznal muslimský radikál Djamel Beghal k přípravě sebevražedného atentátu na americkou ambasádu pomocí vrtulníků. V červenci byl zatčen ve Spojených arabských emirátech a nyní francouzskému vyšetřujícímu soudci sdělil, že příkazy mu předal abú Zubajda, pravá ruka bin Ládina.Toto vše se tedy stalo či hrozilo, ale důvodně se spekuluje i o dalších možnostech. V rukou teroristů se mohou ocitnout, pokud už tam nejsou, chemické či biologické zbraně, proti kterým máme jen chabou obranu. Vždyť stačí několik práškovacích letadel.

Rubinovo desatero

Zajímavý článek, který střízlivě hodnotí teroristické hrozby a možnosti obrany proti nim, vyšel 28. září v deníku The Jerusalem Post. Autor Barry Rubin je náměstkem ředitele Centra pro strategická studia na Bar-Ilanově univerzitě. Jako člověk, který má bohaté zkušenosti z USA i Izraele, riziko nebagatelizuje, ale ani nepřehání. Své závěry shrnul do jakéhosi desatera.1) Zabránit panice. USA utrpěly rány v mnoha ohledech. Ale neměl by někdo Američanům opakovaně zdůrazňovat, že když teroristé potřebovali na přípravu útoku tři až čtyři roky, jeho brzké opakování není pravděpodobné? Od poslední velké akce Usámy bin Ládina, úderu na americké ambasády v Africe, uplynuly více než tři roky.2) Zaměřit se na zdroje. Amerika je supervelmoc, ale její zdroje na zajištění bezpečnosti jsou omezené. Neplýtvat jimi, ale soustředit se na specifické cíle, zvláště na New York, Washington a Los Angeles.3) Nepokoušet se vyhrát minulou válku. Zdá se, že americká bezpečnostní strategie se až moc zaměřuje na to, aby zabránila opakování 11. září. Ale taktika teroristů spočívá v tom, že jsou schopni měnit své cíle i metody. Příští akce může zahrnout cokoli od použití pronajatých práškovacích letadel přes útok pumou v autě po vzoru Oklahoma City až po prostou střelbu na lidi.4) Základní obrana je nejúčinnější. Kdyby 11. září řádně fungovala obsluha rentgenů a detektorů kovů, únosy by se nezdařily. Než investovat velké částky do nových technologií, je lepší se přesvědčit, zda staré fungují.5) Kvalitní lidé. V Izraeli pracují u přepážek na letištích mladí muži a ženy, kteří se skutečně snaží - jednak proto, že na vlastní kůži znají význam bezpečnosti, ale i proto, že je to jejich první džob. V USA se bezpečnost tak vážně nebrala a v branži často pracovali lidé, kteří jinou práci nesehnali. (Rubin krátce po útoku navštívil svého kamaráda ve čtvrti blízko u newyorských „dvojčat“, v níž se platí tisíce dolarů ročně za ochranu - byl vpuštěn bez kontroly jen proto, že zmínil jméno svého hostitele.)6) Nazývat věci pravým jménem. Na USA nezaútočili amazonští Indiáni, Eskymáci, Polynésané či Zuluové. Akci naplánovali a provedli muslimové z Blízkého východu. Každý to ví, ale pouhá zmínka o identitě útočníků vyvolává osobní napadání. Jsou-li životy tisíců lidí v ohrožení, důležitost politické korektnosti či nezranění něčích pocitů ztrácí na významu. Etnická profilace, dozor nad muslimskými a arabskými skupinami, má racionalitu. Sorry, ale je to tak. Ignorujte to, chcete-li, ale pochopte, že riskujete životy.7) Vyhnout se pochybným spojencům. Budou-li do protiteroristické koalice přizvány Írán, Sýrie, Jemen a Libanon, lze očekávat úspěch?8) Říkat otevřeně, o čem se mluví v arabském světě a Íránu. Většina výroků, které citoval americký tisk, byly formální kondolence blízkovýchodních lídrů. Ale podívejme se, co napsal předseda státem kontrolovaného Sdružení syrských autorů Alí Ukle Ursan poté, co se dozvěděl o útoku na USA: „Cítil jsem se jako někdo, kdo vstal z hrobu; mé plíce se naplnily vzduchem a nadýchl jsem se úlevou, jako bych byl nikdy předtím nedýchal.“9) Neodstrašíte-li dnes, zaplatíte zítra. V roce 1998, když byly stovky lidí zabity při atentátech na americké ambasády v Africe, následovalo pouhé párhodinové bombardování cílů v Afghánistánu a Súdánu. Je-li trest takto omezen, proč by lotrovské státy nesponzorovaly teroristy?10) Naslouchejte těm, kdo měli jasno od počátku. Instantní experti, kteří ještě před měsícem nedokázali vysvětlit rozdíl mezi sunnity a šíity, teď vykládají detaily islámské doktríny. Přitom izraelská vláda už počátkem 90. let předala Washingtonu materiál o aktivitách revolučních islamistů ve Spojených státech.Uvedené desatero v mnohém platí i pro nás. Nemusíme se až tolik divit Američanům, že propadají panice a jako šílení nakupují plynové masky. Zažili útok na vlastní kůži. Spíše je s podivem, že podobná atmosféra nachází živnou půdu i u nás. Žádná vláda na světě nedokáže zcela eliminovat riziko teroru. Nicméně v rámci přijatých kroků teď žijeme v bezpečnějším prostředí než před 11. zářím - i když emocionálně to tak nevypadá.

Rámeček

Američané, opraváři Kremlu

V těchto dnech chodí ve Washingtonu kolem Bílého domu a sídla Kogresu lidé s cedulemi: Dost řečí, pusťte na ně bomby. Moderátoři komerčních televizí vášnivě diskutují, zda Američané chtějí odplatu. Politici ale zatím jen objíždějí svět, aby získali spojence v boji proti terorismu. Minulý týden se jedna taková delegace vrátila z Turecka a Ruska - tedy zemí, které se samy proviňují terorem. První málem vyvraždila Kurdy a druhá Čečence.„Jsem rád, že se na to ptáte, věřte, že si to uvědomujeme,“ říká kongresman Cliff Stearns, který se výpravy účastnil. „Nyní nastává chvíle, kdy můžeme začít znovu a možná změnit i tyto země.“ Předseda delegace Curt Weldon k tomu dodává: „To, že podporuji Rusko, přece neznamená, že přestanu být jeho největším kritikem, především pokud jde o dodávky zbraní do Iráku či Íránu."Další otázka se týká kandidátů pro vstup do Aliance. Například Slovenska. Může jim vývoj událostí pomoci, nebo naopak uškodit? "Situace hraje v jejich prospěch, protože Aliance přece je právě od toho, aby bezpečnou zónu co nejvíce rozšířila,“ podotýká Stearns.Neuplynou dva dny a ruský prezident Vladimir Putin oznámí šokující zprávu. Jeho země přehodnotí dosavadní tvrdě odmítavý postoj k rozšíření NATO - dokonce i pokud jde o země bývalého Sovětského svazu.Daří-li se nyní Američanům země jako Turecko a Rusko opravdu trochu měnit, pak nelze než upřímně říci: Bravo!

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte