Předposlední zářijovou neděli minula americká kosmická sonda Deep Space 1 ve vzdálenosti dva tisíce kilometrů jádro komety Borelly. Třebaže podobná zpráva dnes už vzruší jen málokoho, jde o velmi významnou událost. Teprve podruhé během své existence tak totiž pozemšťané měli příležitost zblízka nahlédnout do kuchyně, v níž se kdysi vařila sluneční soustava. Už to samo o sobě stojí za zmínku, mise amerického kosmického poutníka však byla pozoruhodná i v několika dalších ohledech.
Úspěšná kosmická popelnice
Ačkoli jsou „vlasatice“ de facto pouhým shlukem kamení a ledu o velikosti maximálně několika kilometrů, vzbuzují už roky intenzivní zájem astronomů. Především proto, že jejich chemická skladba odráží složení mlhoviny, ze které byla před více než čtyřmi a půl miliardami roků uhnětena celá sluneční soustava. Tedy Slunce, jednotlivé planety a vlastně i lidé. Je proto paradoxní, že unikátní a velmi cenné záběry komety Borelly, které se předminulou neděli podařilo sondě Deep Space 1 pořídit, jsou vlastně pouze příjemným, avšak neplánovaným překvapením. Náhle slavná kosmická „fotoreportérka“ totiž před třemi lety odstartovala kvůli plnění zcela jiných, i když neméně důležitých, úkolů. Jejím cílem bylo v kosmickém prostoru otestovat několik aparatur, které by v historicky dohledné době mohly zásadním způsobem ovlivnit podobu i cenu meziplanetárních výprav.Sonda, která to měla během své mise zvládnout, váží jen o málo méně než půl tuny a vypadá jako…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
