0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí21. 1. 200112 minut

Drahý Georgi

O zarputilém vztahu Srbů k Západu, který vyvrchol za loňského bombardování SR Jugoslávie silami NATO, se víceméně ví. Srbský negativní stereotyp Západu je příkladný, ať už jde o agresivní Němce, obnovující svůj „Drang nach Osten“, či Američany, toužící po světovládě. Obvyklým dovětkem podobných obvinění je tento poukaz: srbský car Stefan Nemanja ohromil už v 11. století římsko-německého císaře Friedricha Barbarossu tím, že používal vidličku. A kde byli tehdy Američané… Více než desetiletá, místy pozitivní, ale často i negativní symbióza jihoslovanských národů se Západem, který zastupovaly mezinárodní konference, UNPROFOR, IFOR, SFOR, KFOR, UNHCR a stovky dalších organizací, zanechala své složité dědictví nejen u Srbů. I Chorvaté, ale především Bosňané se museli vyrovnat s přívalem všech těch podivných cizinců. Z občanů kdysi mocné a respektované Jugoslávie, jež sama posílala do světa mírové jednotky, sklouzli do pozice domorodců, které hlídají desetitisíce vojáků, často i ze zemí, o nichž četli jen v cestopisech. Na jedné straně jsou rádi, že je tito vojáci zbavili krvavé, několikaleté vzájemné války, na druhou stranu v nich hlodá nesouhlas s trochu přezíravým postojem, který cítí především od těch, co přišli z „civilizovaného“ Západu. Že jejich pocit není tak úplně lichý, svědčí i následující řádky. Sarajevský časopis Slobodna Bosna otiskuje na pokračování cyklus dopisů západních pracovníků, které při jejich práci zavál osud do Bosny. Nejde o originály, ale o místy…

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc