Letošní přijímací zkoušky na vysoké školy opět znamenaly zklamání pro více než 50 tisíc lidí. Platí to i přesto, že školy v říjnu uvítají 48 tisíc úspěšných uchazečů o studium v prvním ročníku, o tři tisíce víc než loni. Těm neúspěšným zbývá hledat práci nebo přemýšlet o jiných cestách, jak se dostat ke vzdělání.K dispozici mají tři možnosti. Ukazují nejen snahu některých škol vyjít vstříc všeobecnému zájmu studovat. Odhalují i to, že stále odkládaná reforma vysokých škol, která by uspokojila poptávku po vzdělání, je nejen možná, ale může se s nepříliš velkými náklady provést třeba ihned.
Zadarmo, ale bez titulu
V České republice existuje 165 vyšších odborných škol (VOŠ), které každým rokem zpravidla přijímají 15 000 maturantů. Mají jen nevýhodu, že po tříletém studiu dostanou absolventi nicneříkající titul „specialista“, na trhu práce prakticky bezcenný.Umožnit vyšším školám udělovat titul bakalář by podle Michala Karpíška ze Sdružení škol vyšších studií nebylo nic neobvyklého: „Je pravda, že terciální vzdělávání u nás probíhá většinou na klasických univerzitách. Jinde v Evropě ale velká část studentů chodí na méně akademické, víc profesně zaměřené školy.“ Převést odborné školy do vysokoškolského režimu se v sedmdesátých letech s úspěchem pokusili v Anglii, Německu či Holandsku a Michal Karpíšek tvrdí, že u nás by to také šlo. "Ne všichni studenti přece mají ambice nebo schopnosti jít na klasickou vysokou školu, zároveň jim ale nestačí škola…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
