Nový energetický zákon v sobě skrývá jedno pozoruhodné ustanovení. Podle paragrafu 44 může ministerstvo průmyslu až do 1. ledna 2005 zastavit dovoz elektřiny „v případě ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti nebo ohrožení provozu“. Tedy de facto kdykoli se ministerstvu zachce (kdyby to bylo opravdu technicky nutné, proč by omezení platilo jen do ledna 2005). Spolu s licencemi na obchod s elektřinou jsou to účinné pojistky na ochranu domácích výrobců proudu. Ti tak dostávají od státu dárek na úkor spotřebitelů.
Někdo přebývá
Z novinových zpráv se často může zdát, že tuzemská výroba elektřiny rovná se ČEZ. Tak jednoduché to však zdaleka není. ČEZ je sice největší, nicméně od roku 1996 se snížil jeho podíl na trhu z necelých 80 na 64 procent, přičemž největší poklesy se odehrály v posledních dvou letech. Z pohledu instalovaného výkonu tvoří všichni „nezávislí“ dohromady polovinu ČEZ (což zhruba odpovídá pozici, jakou má Pepsi Cola vůči Coca Cole na většině trhů). Konkurenty můžeme rozdělit zhruba na tři skupiny. Především jsou to nezávislé elektrárny jako ECKG Kladno, Sokolovská uhelná, Elektrárny Opatovice (odkud přišel do ČEZ jeho současný ředitel Jaroslav Míl) či třeba Energotrans, který provozuje elektrárnu Mělník I. Druhou skupinou jsou teplárenské firmy ve velkých městech, které provozují souběžnou výrobu elektřiny a tepla (Moravskoslezské teplárny, Pražská teplárenská apod.). Poslední a nikoli nevýznamnou skupinu tvoří…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
