Přestože byla současná Rada ČT najmenována podle stranickopolitického klíče, mohu na základě několikaměsíčního kritického sledování její práce dosvědčit, že motivována stranickopolitickým zájmem nebyla. Pod výrazným vlivem Jany Dědečkové Rada autenticky usilovala o otevřenost České televize, o transparentnost finančních toků uvnitř ní a o profesionalizaci zpravodajské redakce. Podle nedokonalého zákona ovšem měla pro možnou reformu televize jen hrubý nástroj: odvolání ředitele. Dušan Chmelíček byl odvolán právem. Neplnil projekt, na jehož základě byl jmenován do funkce, odmítal poskytnout Radě informace o finančním provozu ČT, zdiskreditoval se vyjednáváním s šéfem Sazky Hušákem a nepokusil se zreformovat zakonzervovanou redakci zpravodajství. Stále více znovu nechával rozhodování uvnitř ČT na interních neformálních mocenských strukturách. Jmenování Jiřího Hodače generálním ředitelem ČT nebylo důsledkem tlaku ODS, ta do této funkce prosazovala Zdeňka Drahoše. Silnou kandidátkou byla také Kateřina Fričová, kterou však v Radě blokovali stoupenci Petry Buzkové. Jiří Hodač se tak stal ředitelem v důsledku kompromisu. Když se o jeho jmenování dozvěděl Václav Klaus, zuřil. Rada ovšem nedokázala občanům své jednání vysvětlit. Proto se zejména redakci zpravodajství ČT, která měla s Hodačem v létě 2000 ostrý spor, podařilo proměnit původně pracovněprávní konflikt za pomoci čtyřkoaličních politiků v celostátní politickou krizi. Zda je či není Hodač neschopný, je vedlejší.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
