Pařížané svému městu

Na jeden měsíc se v Křížové chodbě pražské Staroměstské radnice zastavila putovní fotografická výstava Paříž pod objektivem. Dokumentuje snahu bezmála čtyřiceti fotografů zachytit proměny města nad Seinou v právě skončeném století. A nutno říci, že taková přehlídka hvězd dějin dokumentární fotografie se v Praze málokdy vidí. Francouzské kurátorce Anne Cartier-Bressonové, která z archivů čtyř pařížských muzeí snímky vybrala a poskládala k sobě, se ale podařilo víc než jen nahromadit záběry legendárních tvůrců: její dramaturgie vypráví příběh magického velkoměsta, které někdy v opojení vlastním kouzlem zapomíná své obyvatele znepokojovat. Takový příběh nemusí být úplně pravdivý, ale čte se jedním dechem.

Jsem krásná

Pražská instalace sice bohužel v malém prostoru poněkud připomíná stísněné bludiště, návštěvník je ale od prvního pohledu duchem o tisíc kilometrů západněji a na Staroměstské náměstí, odrážející se ve sklech rámů, ochotně zapomene. Chronologicky řazený soubor začíná na počátku tohoto století klidnými romantickými záběry nábřeží, malých krámků a bulvárů, do kterých se, tak jak to vývoj fotografické techniky umožňoval, postupně vkrádají lidé a rok od roku si troufají blíž k objektivu. Když se pak v roce 1928 maďarský emigrant André Kertész vyšplhá na věžní hodiny a geniálně vkomponuje siluety jejich číslic do zalidněného náměstí dole pod věží, nemůže být už nikdo na pochybách, že dokumentární fotografie začala doopravdy mluvit. Paříž se…