Posmrtný život Sándora Petöfiho
Zeptáte-li se průměrného Maďara, kdo je největším národním básníkem, bez zaváhání odpoví, že Sándor Petöfi. Ačkoli tento romantický mladík žil v 19. století, jeho příběh dodnes nenechá žádného patriota chladným. Nyní se Maďaři rozhodli, že se s pomocí nejnovějších vědeckých poznatků pokusí odhalit tajemství Petöfiho osud po záhadném zmizení uprostřed bitvy v roce 1849.
Cesta na Sibiř
Petöfiho život i dílo jsou úzce spojeny s přelomovým obdobím maďarských dějin. Tehdy pětadvacetiletý básník byl jedním z těch, kteří vyprovokovali revoluční události let 1848–1849 a sehráli v nich významnou roli. Petöfi dokonce na vlastní žádost vstoupil do vojska bojujícího proti habsburské monarchii v Sedmihradsku pod velením polského generála Józefa Bema. Bem sice básníka jmenoval majorem, Petöfiho vojenské účinkování, podbarvené konflikty s nadřízenými, však zůstalo spíše symbolické a mladý revolucionář nadále válčil především perem, v čemž byl podle soudobých i pozdějších literárních kritiků neporazitelný. Jedna z posledních bitev mezi povstalci vedenými Bemem a Habsburky, kterým ruský car poslal na pomoc 200 000 svých mužů, se odehrála 31. července 1849 u Segesváru v dnešním Rumunsku. Přes naléhání přátel i generála Bema odmítl Petöfi opustit bitevní pole. Neměl ani zbraň, ani koně. Poslední, kteří ho viděli, vyprávěli, jak utíkal sám po polní cestě a za ním se hnali ruští kozáci s napřaženým kopím. Od té chvíle se nad básníkem slehla zem. Jakákoli věrohodná…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
