Podle všeho bude mít ČSSD za týden nového předsedu. Nejběžnější interpretace zní zhruba takto: neurvalého alkoholika Miloše Zemana vystřídá sympatický kliďas Vladimír Špidla. Je tedy třeba se radovat, česká sociální demokracie - a s ní možná i česká politika - nastoupila cestu ke kultivaci. Navíc ve Špidlovi vítězí zásadovost nad věrolomností.
Legenda o slušném politikovi
Taková legenda ale nevydrží ani krátký výlet do paměti. Špidla už několikrát dokázal, že se v politickém provozu dokáže pohybovat stejně zdatně jako většina jeho spoluhráčů, kteří si s sebou pověst politikáře nesou jako atribut. Dva příklady: ještě loni před vánočními svátky místopředseda vlády obhajoval právo cvičně si v partajním grémiu strany, která je náhodou zrovna u moci, pohlasovat o nejvhodnějším z kandidátů na ředitele České televize. Neuběhnou ale ani tři týdny a Špidla na zaplněném Václavském náměstí pateticky vyhlašuje, že musí skončit „doba, kdy se o řediteli České televize rozhoduje v přítmí stranických sekretariátů“. Další charakteristická chvilka se udála před měsícem. Když po skončení summitu ČSSD a ODS Miloš Zeman ohlašoval slib sociálnědemokratické delegace Václavu Klausovi, že v opoziční smlouvě setrvá až do voleb, neřekl Špidla postávající za premiérem ani slovo. Hned druhý den však přišel úkrok, kterým vicepremiér navázal na některé momenty v kariéře Josefa Luxe a od den staré dohody se distancoval v novinách. Ten postup nezůstává bez následků: v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
