Film Tygr a drak se - bez ohledu na dnešní vyhlášení Oskarů - stal zatím nejúspěšnějším asijským titulem v mezinárodní distribuci. Sbírá ocenění a pochvalné recenze po celém světě od Tchaj-peje přes Cannes po Los Angeles. Úplný výčet všech trofejí zabírá dobré tři strany textu. Z všeobecného nadšení zatím vybočuje pouze jediný trh - pevninská Čína, kde je snímek víceméně propadákem.
Žánrová variace
Tygr a drak je přitom svou proveniencí film čínský, nebo dokonce „velko-čínský“, ve smyslu koprodukce Tchaj-wanu, Hongkongu a ČLR. Je založen na populárním čínském románu, režisér, herci i většina klíčových členů filmového štábu jsou etničtí Číňané, děj se odehrává v Číně a byl tam také zfilmován. Proč se tedy pevninským Číňanům nelíbí? Důvody neúspěchu na pevnině jsou zřejmě dva. První z nich je velmi prozaický - tržní socialismus s čínskými rysy (květnatý čínský idiom pro byrokratický kapitalismus a klientelismus). Zahraniční filmy (včetně hongkongských a tchajwanských) se musí v Číně distribuovat za účasti státního podniku. Když začal příslušný státní podnik větřit na základě zahraničních ohlasů možný kasovní úspěch, snažil se vyšachovat původního hongkongského partnera, a film vypadl po pár dnech na tři měsíce z distribuce. Než se do ní zase vrátil, viděla ho už většina potenciálních diváků na pirátských video discích. Druhý důvod je složitější, a zásadnější. Film je sice nominálně čínský, ve skutečnosti se však pohybuje spíše někde mezi…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
