Politický otřes po říjnových volbách v Rakousku skončil vstupem krajní pravice do spolkové vlády. Nástup populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) k moci provázejí sankce ostatních 14 členských států Evropské unie (EU), Norska a Izraele i rostoucí izolace Rakouska. Alpská republika je na nejlepší cestě stát se - alespoň načas - páriou Evropy. Hlavním důvodem masivního odporu proti koalici Lidové strany Rakouska (ÖVP) Wolfganga Schüssela se Svobodnými je fenomén nazvaný po jejich vůdci, Jörgu Haiderovi. Noční můra všech demokratů, fašista, oportunista, šovinista, nacionalista, extremista, populista, rasista, antisemita - tak zní výběr z přídomků, jimiž ho obdařují mimorakouská média. V Rakousku je Haider „prostě“ Haider a Svobodní jsou „prostě“ Svobodní, jako by k nim už nebylo co dodat. Právě v tom je možná příčina zásadního nepochopení většiny Rakušanů pro mohutný protest „ciziny“ proti haiderovcům ve vládě. Na hluché uši naráží i bezprecedentní postup států EU, jejichž jménem Portugalsko Vídni pohrozilo zmrazením dvoustranných vztahů. Schüssel však tvrdí, že partneři v EU se takto tvrdě rozhodli, aniž by jim on sám - coby šéf diplomacie - mohl „vysvětlit“ situaci.
Od voleb k patu
Tato situace byla čtyři měsíce po podzimních volbách skutečně bezvýchodná. Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) v nich výrazně ztratila. Svobodní - mimo jiné díky nechutné xenofobní kampani - v absolutních číslech odevzdaných hlasů poprvé v historii, byť velmi…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
