Za čtrnáct dnů začíná nové tisíciletí. Má sice hlubší význam pro nanejvýš dvě miliardy lidí na šestimiliardové planetě, nicméně tento letopočet je obecně přijímán jako globální. To je snad i jeden z bodů bilance druhého tisíciletí. Na jeho počátku neexistoval společně sdílený letopočet (ba leckde nebyl letopočet vůbec žádný), dnes ano. Proč? Důvody nejsou kulturně-imperialistické, nýbrž praktické. Gregoriánský kalendář, řídící se podle Slunce, v němž má každý rok stejný počet dnů (jen každý čtvrtý je o pouhý den delší), se skvěle hodí pro výpočet daní, statistická srovnání, počítačové systémy i jízdní řády. Proto běží fiskální rok 2001 i v mnoha zemích, které se k odkazu Ježíše Krista nehlásí ani omylem a své Nové roky slaví už tisíce let třeba podle lunárního cyklu. Má vůbec smysl uplynulé tisíciletí bilancovat a hodnotit? Na první pohled nikoli. Vždyť rozmezí let 1000–2000 nepředstavuje žádné reprezentativní období. Takové úseky hledají třeba klimatologové a hydrologové. Chtějí-li stanovit dlouhodobý normál (nikoli průměr, to je jen abstrakt), potřebují najít časový úsek, se kterým mohou srovnávat současné výkyvy počasí nebo průtoků v řekách. Pohybují se v řádu několika málo desetiletí. Má smysl srovnávat průtoky za minulých povodní s odhady hodnot starých stovky či tisíc let? Nemá. Srovnatelný úsek začíná zhruba před čtyřiceti lety, v době, kdy se ustálila síť přehrad na našich řekách. Jaký by však byl reprezentativní úsek pro srovnání politické? To je otázka. Pro…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
